Přejít k článku

Přejít na obsah

Co dělat, když má dítě horečku

Co dělat, když má dítě horečku

Co dělat, když má dítě horečku

„Není mi dobře.“ Jakmile vaše dítě tohle řekne, ihned mu asi změříte teplotu. Pokud má horečku, pochopitelně vás to zneklidní.

Podle jedné studie, která byla provedena v dětské nemocnici při Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimore v americkém státě Maryland, je 91 procent rodičů přesvědčeno, že „i relativně mírné zvýšení teploty by mohlo mít přinejmenším jeden škodlivý následek, totiž křeče způsobené poškozením mozku“. Tatáž studie ukázala, že „89 % rodičů podává dítěti léky snižující horečku ještě před tím, než teplota dosáhne 102 stupňů Fahrenheita (38,9 stupně Celsia)“.

Do jaké míry byste si měli dělat starosti, když vaše dítě dostane horečku? A jakým nejlepším způsobem se s takovou situací můžete vypořádat?

Horečka hraje důležitou roli

Co je příčinou horečky? Průměrná tělesná teplota je asi 37 stupňů Celsia (měřeno v ústech), ale během dne teplota kolísá o jeden stupeň nebo i více. * Ráno tedy máte nižší tělesnou teplotu a pozdě odpoledne vyšší. Teplotu reguluje hypotalamus, který leží na spodině mozku a funguje jako termostat. Horečka vznikne tehdy, když imunitní systém reaguje na invazi bakterií nebo virů a začne vyplavovat do krve látky, kterým se říká pyrogeny. Ty „nastaví“ hypotalamus na vyšší úroveň.

Horečka sice může vést k nepříjemným pocitům a k dehydrataci, ale sama o sobě není škodlivá. Podle pracovníků Mayovy nadace pro lékařské vzdělávání a výzkum se zdá, že horečka hraje klíčovou roli v tom, když se tělo chce zbavit bakteriální nebo virové infekce. „Virům, které způsobují nachlazení a jiné respirační nákazy, vyhovuje nižší teplota. A tak zvýšením teploty může vaše tělo napomáhat k odstranění viru.“ Uvedení odborníci dále tvrdí, že „zvýšenou teplotu dítěte není nutné potlačovat, protože přirozené mechanismy uzdravování se tím mohou brzdit“. Je zajímavé, že jedna nemocnice v Mexiku dokonce určité zdravotní potíže léčí zvýšením tělesné teploty, tedy léčbou, které se říká hypertermie.

Doktor Al Sacchetti z American College of Emergency Physicians říká: „Horečka jako taková je jen zřídka problémem. Může však být příznakem infekce. A proto když má dítě horečku, neměli bychom se soustředit na měření teploty, ale na dítě a na možnou infekci.“ Americká pediatrická akademie uvádí: „Horečku nižší než 101 stupňů Fahrenheita (38,3 stupně Celsia) většinou není nutné léčit, pokud se dítě necítí špatně nebo pokud nemá v anamnéze febrilní křeče. Dokonce i vyšší teploty samy o sobě nejsou nebezpečné nebo závažné, jestliže dítě dříve nemělo křeče nebo nějakou chronickou nemoc. Důležitější je sledovat, jak se dítě chová. Pokud dobře jí a spí a občas si hraje, pravděpodobně žádnou léčbu nepotřebuje.“

Jak postupovat při zvýšené teplotě

To neznamená, že kromě podání léků už nemůžete pro dítě nic udělat. Při zvýšené teplotě doporučují někteří lékaři tyto postupy: Uložte dítě do chladnější místnosti. Oblékněte jej lehce. (Přehřátí může horečku zvyšovat.) Pobízejte jej, aby pilo hodně tekutin, například vodu, zředěný ovocný džus a polévku, protože horečka může vést k dehydrataci. * (Nápoje obsahující kofein, jako je například kola a černý čaj, působí diureticky a mohou dehydrataci podporovat.) Malé děti by měly být i při horečce kojeny. Nedávejte dítěti těžko stravitelné jídlo, protože činnost žaludku se při horečce snižuje.

V případě, že teplota stoupne nad 38,9 stupně Celsia, se dětem obvykle podávají volně prodejná antipyretika, jako například paralen nebo ibuprofen. Je však důležité, abyste je podávali v dávkách vyznačených na obalu. (Děti do dvou let by bez doporučení lékaře neměly dostávat žádné léky.) Antipyretika však nejsou účinná proti virům. Vyléčení dítěte z chřipky a podobných nemocí se tím tedy neurychlí, pouze se zmírní průvodní nepříjemné pocity. Někteří odborníci doporučují, aby se dětem do 16 let nepodával na snížení horečky aspirin ani acylpyrin. Byla totiž zjištěna souvislost mezi podáním těchto léků a Reyovým syndromem, což je životu nebezpečné onemocnění. *

Horečku lze také srazit tím, že dítě budete omývat vodou. To znamená, že jej posadíte do vany, ve které je jen několik centimetrů vlažné vody, a omýváte jej houbou. (Nepotírejte dítě roztoky s alkoholem, protože pro ně mohou být toxické.)

Průvodní rámeček obsahuje praktické informace o tom, kdy je třeba zavolat lékaře. Lékařské ošetření je obzvláště důležité, pokud pacient žije v oblasti, kde se vyskytují taková nebezpečná horečnatá onemocnění, jako je dengue, Ebola, břišní tyfus nebo žlutá zimnice.

Obecně vzato nejlepší je, když dítěti vytvoříte takové podmínky, aby se cítilo příjemně. Pamatujte, že horečka je jen vzácně tak vysoká, aby vedla k neurologickému poškození nebo ke smrti. Ani febrilní křeče, které vypadají hrozivě, obvykle nemají trvalé následky.

Nejlepším lékem je samozřejmě prevence. Nejúčinnějším způsobem, jak své dítě chránit před infekcí, je naučit ho základům hygieny. Dítě by mělo být vedeno k tomu, aby si často mylo ruce — obzvláště před jídlem, po použití záchodu, po kontaktu s domácími mazlíčky a když bylo nějaký čas na frekventovaném veřejném místě. Pokud se přes všechno vaše úsilí objeví u dítěte zvýšená teplota, nepanikařte. Jak jsme viděli, lze toho pro zotavení dítěte udělat hodně.

[Poznámky pod čarou]

^ 6. odst. Teplota může být různá podle toho, kde se měří, a také v závislosti na použitém teploměru.

^ 10. odst. Návod na přípravu rehydratačního roztoku, který lze použít v případě, že horečku provází průjem a zvracení, najdete v Probuďte se! z 8. dubna 1995 na straně 11.

^ 11. odst. Reyův syndrom je akutní neurologické onemocnění, které se u dětí může rozvinout v souvislosti s virovou infekcí.

[Rámeček na straně 27]

Zavolejte lékaře, jestliže dítě s horečkou . . .

▪ je staré pouze tři měsíce nebo méně a teplota v konečníku dosáhla 38 stupňů Celsia a více

▪ je staré tři až šest měsíců a teplota dosáhla 38,3 stupně Celsia nebo více

▪ je starší než šest měsíců a má teplotu 40 stupňů Celsia nebo více

▪ odmítá tekutiny a jeví známky dehydratace

▪ má křeče nebo je zcela netečné

▪ má horečku déle než 72 hodin

▪ neutišitelně pláče nebo jeví známky zmatenosti či blouzní

▪ má vyrážku, dýchací potíže, průjem nebo opakovaně zvrací

▪ má ztuhlou šíji nebo náhlé prudké bolesti hlavy

[Podpisek]

Zdroj: Americká pediatrická akademie