Jak rozpoznat závažné poruchy spánku

PŘÍZNAKY mohou být někdy projevem závažné poruchy spánku. Chronická nespavost trvající déle než měsíc bývá často provázena závažnějšími problémy včetně deprese a může být také příznakem vážného tělesného onemocnění.

Spánková apnoe

Mario býval ve dne extrémně ospalý. Když řídil auto, musela jej manželka pozorně sledovat, protože měl sklon ke krátkodobé ztrátě vědomí, kterou si ale většinou neuvědomoval. Navíc v noci hlasitě  a nepravidelně chrápal a někdy se s prudkým trhnutím probudil a lapal po dechu. *

Mario měl typické příznaky spánkové apnoe. Apnoe doslova znamená „zástava dechu“. Epizoda spánkové apnoe může trvat různě dlouho, od deseti sekund do dvou až tří minut. Takový člověk často lapá po dechu, hází sebou, a potom znovu usne. Apnoe se opakuje několiksetkrát během noci. Existují tři typy.

Centrální spánková apnoe vzniká tím, že dýchací centrum v mozku vydává signály k dýchání nepravidelně. V případě obstrukční spánkové apnoe poklesnou uvolněné svaly v zadní části hrdla a uzavřou cestu proudícímu vzduchu. Smíšená forma je kombinací obou předchozích a je nejčastější. Lidé postižení jakoukoli formou apnoe jsou na tom stejně jako člověk, který je každou noc celou dobu vzhůru.

Lidé se spánkovou apnoí jsou v nebezpečí života, protože ke krátkodobé ztrátě vědomí u nich může dojít při práci nebo při řízení auta. Mohou mít vysoký krevní tlak, zvětšené srdce a je u nich větší pravděpodobnost mrtvice nebo srdečního selhání. Doktor William Dement ze Stanfordovy univerzity odhaduje, že na kardiovaskulární následky spánkové apnoe zemře každý rok 38 000 Američanů.

Spánková apnoe je nejčastější u obézních mužů, kterým je přes 40 let, ale může se objevit v každém věku, dokonce i u malých dětí. Existuje několik forem léčby a všechny by měly být prováděny pod lékařským dohledem. Nejúčinnější konzervativní formou léčby při obstrukční formě je používání přístroje, který vytváří v dýchacích cestách stálý přetlak vzduchu. Pacient má v noci na obličeji masku a díky regulátoru tlaku (který je nastavený lékařem) dostává přesně takové množství vzduchu, které apnoi zabrání. Pokud to nepomůže, existuje několik chirurgických postupů, mezi něž patří použití laseru nebo odstranění přebytečné tkáně v hrdle pomocí vysokofrekvenčních vln.

Narkolepsie

Jinou spánkovou poruchou, která vyžaduje lékařskou péči, je narkolepsie. Je to stav nadměrné spavosti během dne. Buck byl například stále tak ospalý, že náhle upadal do spánku i při důležitých jednáních. Začal proto nosit v ruce klíče, aby ho probudila rána, když mu při usnutí spadnou na zem. Potom se u něj objevila kataplexie, takže vždycky, když se rozrušil, pocítil slabost v kolenou a sesunul se k zemi. Dále se u něj objevily příznaky spánkové paralýzy a těsně před usnutím i občasné halucinace.

Narkolepsie se obvykle projeví mezi 10. až 30. rokem věku. Někdy u těchto lidí vznikne takzvaný automatismus, to znamená, že provádějí běžné pohyby i činnosti, aniž by si toho byli vědomi, a proto si také později téměř nic z toho nepamatují. Nepříjemnou stránkou této nemoci je to, že často není rozpoznána, takže člověk s touto poruchou je pokládán za líného, duševně pomalého nebo divného. V současnosti se  tato porucha nedá vyléčit, ale pomocí léků a úpravou životního stylu lze příznaky v různé míře potlačit. *

Další spánkové poruchy

Další dvě poruchy, které se někdy objevují současně a také vedou k chronické nespavosti, přímo postihují končetiny. Jednou z nich je porucha označovaná jako periodické pohyby končetin, kdy ve spánku dochází k záškubům a trhnutím nohou a někdy i rukou. Těmito problémy trpěl Michael. Vyšetřením se zjistilo, že periodické pohyby končetin jej každou noc vzbudily asi 350krát.

Druhou poruchou je syndrom neklidných nohou, * kdy intenzivní lechtavý pocit ve svalech a kloubech nohou vede k neovladatelnému nutkání hýbat s nimi, takže člověk nemůže usnout. Tento stav bývá spojován s nedostatkem pohybu a se špatným krevním oběhem, ale zdá se, že někdy souvisí s konzumováním nápojů obsahujících kofein. Je známo, že tyto problémy se mohou zhoršovat i požitím alkoholu.

Odlišnou poruchou je bruxismus, při které člověk skřípe ve spánku zuby. Pokud je to pravidelné, může dojít k abnormálnímu opotřebování zubů a k nepříjemným pocitům v dolní čelisti, jež vedou k nespavosti. Podle závažnosti problému spočívá léčba buď v chirurgickém zásahu v ústní dutině nebo si dotyčný člověk dává na noc do úst destičku.

Tento rámcový přehled několika spánkových poruch dokládá, proč může být tak nebezpečné, když jim člověk nevěnuje pozornost. Léčba může být jednoduchá nebo komplexní, ale vždy je nezbytná. Pokud vy nebo někdo z vašich blízkých trpí chronickou nespavostí nebo má příznaky závažné spánkové poruchy, bude rozumné, když co nejdříve vyhledá odbornou pomoc. I kdyby léčba neodstranila problémy úplně, určitě se tím výrazně sníží riziko spojené s těmito poruchami a navíc to všem pomůže danou situaci lépe snášet. Kromě toho se v budoucnosti splní biblický slib, že „žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocný.‘“ Až Bůh učiní „všechny věci nové“, budou choroby zcela odstraněny. (Izajáš 33:24; Zjevení 21:3–5)

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 10]

Poruchy spánku by měl léčit odborník

[Obrázek na straně 10]

Chrápání může být příznakem spánkové apnoe

[Obrázek na straně 11]

Narkolepsie je často nesprávně pokládána za lenost

[Obrázek na straně 12]

Spánkovou apnoe může zmírnit zařízení regulující tlak vzduchu v dýchacích cestách