Fascinující irský Burren

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V IRSKU

NE KAŽDÉMU se toto území zdá fascinující. Někteří lidé je považovali jen za pustou skalnatou divočinu. „Není tam dost vody na to, aby bylo možné někoho utopit, ani strom, aby bylo možné ho pověsit, ani dost hlíny, aby bylo možné ho pohřbít,“ prohlásil anglický důstojník Edmund Ludlow krátce po tom, co tuto oblast v roce 1651 navštívil.

Většina návštěvníků je však touto krajinou uchvácena. Milovníci přírody, botanici, archeologové, historikové a tisíce dalších lidí, kteří sem pravidelně přijíždějí, mají mnoho důvodů, proč toto území považovat za „fascinující a úžasný kus země“. O jakou oblast se vlastně jedná? A proč je pro mnoho lidí tak přitažlivá?

„Skalnaté místo“

Leží na samém okraji Evropy — na západním pobřeží Irska mezi světoznámými Moherskými útesy na jihu a Galwayskou zátokou na severu. Tomuto území se říká Burren, což je odvozeno z irského slova boireann, které znamená „skalnaté místo“.

Krajině skutečně dominují skály. Jedna turistická příručka říká, že země zde vypadá, jako by byla „odkryta nějakým geologickým rozmarem. Ohromné plochy šedého vápence s roztroušenými obrovskými balvany se táhnou, kam až oko dohlédne.“ Celá oblast Burrenu je vlastně velkým ložiskem vápence, které pokrývá území o rozloze asi 1 300 kilometrů čtverečních. Většina této ‚tajemné a pochmurné měsíční krajiny‘ budí dojem, že zde není žádná půda.

„Obrovský výměník tepla“

Větrem a deštěm byly vápencové bloky přetvářeny do neuvěřitelných tvarů a podob, což Burrenu dodává dramatickou a zvláštní krásu. Jedinečná krása však nebyla tím, co přilákalo lidi, kteří se tu před tisíci lety usadili. Více je zaujalo to, že Burren má pozoruhodnou schopnost si po celý rok zachovat zelenou trávu, kterou mohou spásat hospodářská zvířata.

Ohromný vápencový masiv, jenž místy sahá až do hloubky přes 900 metrů, funguje jako „obrovský výměník tepla, které se v něm přes léto nastřádá a v zimě se postupně uvolňuje“. Spolu se zmírňujícím vlivem oceánských teplot tak byly vytvořeny ideální podmínky pro zemědělství, což prvním osadníkům velmi vyhovovalo.

Dávní stavitelé v Burrenu

První osadníci i jiní dávní obyvatelé Burrenu po sobě zanechali v této krajině stopy. Jsou zde desítky megalitických hrobů. Jedním z nejslavnějších je dolmen Poulnabrone, který byl postaven ještě v době před Kristem. Dnes z tohoto hrobu zbývá jen hrubá stavba — ohromné vápencové bloky, z nichž dávní stavitelé zbudovali tento památník pro své „vážené zemřelé“. Odborníci říkají, že původně  byl tento hrob zakryt velkou hromadou kamení a hlíny.

Dlouho před tím, než do Irska přišli Keltové, obyvatelé Burrenu po sobě zanechali kamenné chodbové hroby, které mají charakteristický klínovitý tvar. Na místě zvaném Gleninsheen našel v roce 1934 jistý mladík něco, co považoval za „zvláštní věc“. Ukázalo se, že to byl nádherně udělaný zlatý náhrdelník, který je dnes považován za „jeden z nejskvělejších zlatnických výrobků irské pozdní doby bronzové“.

Dávní obyvatelé Burrenu jsou obestřeni tajemstvím. Kdo vlastně byli? Čemu věřili? Za jakým účelem stavěli budovy, jako jsou například ty na vrcholku kopce Turlough Hill? Je toto záhadné místo pozůstatkem starověké pevnosti nebo to bylo posvátné návrší určené k nějakým zvláštním náboženským rituálům? To už dnes nikdo nedokáže s jistotou říci.

Pozdější obyvatelé tohoto kraje postavili mnoho opevněných usedlostí obehnaných kruhovými valy z hlíny nebo kamenů. Pak přišli stavitelé kostelů, klášterů a hradů.

Podzemí Burrenu

I podzemí Burrenu je fascinující. Voda tu prostupovala hluboko do porézních vápencových vrstev a vytvořila „jeden z nejpozoruhodnějších podzemních světů v Irsku“. Vápenec je zde protkán sítí jeskyň. Mnohými z nich stále protékají říčky a řeky, které vytvářejí i vodopády. V jeskyni Poll an Ionain je nejdelší evropský stalaktit — krápník visící ze stropu. Je dlouhý více než devět metrů.

Jelikož mnohé jeskyně jsou nebezpečné, opatrní návštěvníci se mohou spokojit s tím, že prozkoumají jeskyni, kde jim v podstatě nic nehrozí. Je to jeskyně Aillwee, která je dnes jako jediná zpřístupněná veřejnosti. Můžete zde spatřit stopy zvířete, které v Irsku  vyhynulo před více než tisíci lety — jedná se o stopy hnědého medvěda. Medvědi zřejmě využívali toho, že teplota v jeskyni po celý rok zůstává na 10 stupních Celsia, a přezimovali zde. Hluboko ve vápencové hoře můžete obdivovat podivně tvarované stalaktity, stalagmity a jiné pozoruhodné krápníkové útvary. A můžete si také představit, jakou sílu musela voda mít, když dokázala tyto jeskyně vytvořit.

„Botanická metropole“

Burren je však výjimečný především díky rostlinám. Toto území „je jednou z nejrozmanitějších a nejúžasnějších evropských lokalit,“ uvádí jistý autor. V Burrenu najdete mořské pobřeží, horská úbočí, louky i lesnatou krajinu. Jsou zde stovky zcela uzavřených údolí vytvořených před tisíci lety tím, že se propadly stropy některých jeskynních systémů. V podivných jezerech zvaných „turlough“ v létě klesá hladina vody a jezera se mění v louky. Po vápencových plošinách se všude vinou kamenné zídky — některé jsou staré tisíce let — a ochraňují každý kus zeleně.

K výjimečnosti tohoto kraje přispívají také pukliny ve vápencových plošinách. Některé jsou hluboké až dva metry. V průběhu let se zaplnily půdou a staly se z nich jakési ostrovy, které jsou útočištěm pro celou řadu rostlin.

Botanik Cilian Roden říká, že v Burrenu „rostou vzácné a krásné rostliny v takovém množství, s jakým se obvykle setkáváme jen u kopretin a bodláčí“. I když se v místní kamenité půdě vyskytuje více než 600 druhů rostlin, Burren je výjimečný nejen jejich množstvím, ale také tím, o jaké druhy jde. „Na tomto malém kousku západního Irska spolu bujně roste arktická, alpská i středomořská flóra. Jsou zde rostliny, které vápenec nesnášejí, i ty, které jej milují.“ V botanicích to již po staletí vyvolává údiv.

Hořec jarní, který je považován za horskou rostlinu, zde roste dokonce na úrovni moře. Jen několik centimetrů od sebe tu najdete arktické rostliny, jako je například dryádka osmiplátečná, a subtropické rostliny, k nimž patří netík vlas Venušin. V Burrenu také roste přes 20 druhů orchidejí. Kromě toho se tu hojně vyskytuje mateřídouška časná, šťavel kyselý, kakost krvavý, štírovník růžkatý, trávnička přímořská a mnoho dalších druhů. Burren si právem zaslouží označení „botanická metropole“.

Ano, Burren je skalnatý, ale není to žádná kamenitá poušť. Je z něj patrná krása a rozmanitost stvořitelských děl. Podněcuje mysl, city i představivost a povznáší ducha. Když přijedete do Irska, nezapomeňte fascinující Burren navštívit.

[Mapa na straně 22]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

SEVERNÍ IRSKO

IRSKO

Burren

[Obrázek na straně 23]

Panoramatický pohled na Burren

[Obrázek na straně 23]

Moherské útesy strmě klesají do hloubky 200 metrů k hladině Atlantiku

[Obrázek na straně 23]

Vložený obrázek: I v podzemí je Burren fascinujícím místem

[Podpisek]

S laskavým svolením Aillwee Caves

[Podpisek obrázku na straně 22]

S laskavým svolením www.burrenbeo.com

[Podpisek obrázku na straně 24]

Květiny: S laskavým svolením www.burrenbeo.com