Okřídlení krasavci  z tropů

Od našeho dopisovatele ve Španělsku

PRO někoho může být návštěva tropického deštného pralesa tak trochu zklamáním. Člověk se těší, že uvidí exotická zvířata a ptáky, a pak zjistí, že většina zvířat přes den spí a ptáci jsou ukryti v hustých korunách vysokých stromů.

„Není pochyb o tom, že prales je plný života, protože odevšad se ozývají nejrůznější zvuky,“ vysvětluje kniha The Mighty Rain Forest (Hluboký deštný prales). Pokud ale „návštěvník není ochoten strávit spoustu času tím, že bude trpělivě čekat a hledat, je pravděpodobné, že s výjimkou motýlů žádná zvířata neuvidí,“ dodává kniha. Ale právě díky kráse a barvám tropických motýlů se váš výlet do deštného pralesa může stát nezapomenutelným zážitkem.

Tropičtí motýli vynikají velikostí, rozmanitostí a barvami. Zelený prales je ideální kulisou pro zářivě modré, červené a žluté motýly, kteří třepotavě létají na mýtinách. Kromě těchto klasicky zbarvených motýlů však v Jižní Americe žijí i motýli s průhlednými křídly. Jiné druhy se zase vyznačují tím, že spodní strana jejich křídel je mnohem barevnější než svrchní strana. Takzvaní soví motýli z rodu Caligo, jejichž křídla jsou svrchu nevýrazná, mají na spodní straně velkou skvrnu v podobě sovího oka, která jasně vyniká na hnědém podkladu. Někteří motýli se naopak snaží být nenápadní a jen všímavý pozorovatel si uvědomí, že se vlastně dívá na motýla, a ne na suchý list.

Člověka často zaujme už jen samotná velikost tropických motýlů. Někteří jsou větší než menší ptáci a se stejnou obratností létají či plachtí. Pozoruhodný je také počet druhů. V malajských tropech se vyskytuje téměř tisíc druhů motýlů a v Peru dokonce čtyři tisíce, což je 20 procent všech druhů motýlů, které na světě žijí.

Motýlí křídla mohou hrát všemi barvami, které jsou zpravidla tvořeny jen několika různými pigmenty. Křídlo je průhledná membrána, na níž jsou tisíce drobných šupinek. Každá šupinka obvykle obsahuje jen jeden druh pigmentu. Šupinky různých barev však dohromady vytvářejí dojem další barvy, podobně jako body na televizní obrazovce.

Možná předpokládáte, že nejsnáze budete moci tyto létající krasavce pozorovat tehdy, když se vznášejí nad kvetoucími rostlinami. V deštném pralese to tak ale obvykle není. Většina rostlin totiž kvete vysoko ve stromové klenbě. I když jejich nektar představuje pro  motýly hostinu, pro pozorovatele na zemi je to nedostupná podívaná. Naštěstí však motýlí samečci slétají k zemi, aby zde získali potřebnou sůl. Předpokládá se totiž, že během páření samečci spotřebují důležité minerály, které pak doplňují tím, že sají vláhu ze země. Ideálním místem, kde v deštném pralese tedy můžete pozorovat motýly, bývá vlhká stezka nebo břeh říčky.

Možná spatříte hejno motýlů, kteří společně odpočívají na jednom místě. Tento zvyk je u tropických motýlů docela běžný. Někteří motýli vám dovolí, abyste si je prohlédli zblízka, když sedí na listu a vyhřívají se na ranním slunci. U jiných druhů se naopak zdá, že si nesednou ani na chvilku. Když ale uvidíte, jak při svém třepotavém letu hrají všemi barvami, jistě se to stane zlatým hřebem vašeho výletu do deštného pralesa.

[Rámeček a obrázky na straně 18]

Přehlídka nejkrásnějších motýlů

I když je obtížné posoudit, který motýl je nejkrásnější, některé skupiny přece jen vynikají. *

Otakárci (Papilionidae)

Velká čeleď barevných motýlů, z nichž mnozí mají na zadních křídlech nápadnou „ostruhu“. Jsou to rychlí letci a často sají nektar vysoko v korunách stromů.

Morfidi (Morphidae)

Žijí pouze v Jižní a Střední Americe. Tito motýli mají nádherná svítivě modrá křídla. Zářivá barva je způsobena lomem světla. Když pomalu mávají křídly, vypadá to, jako by sytě modrou barvu střídavě zapínali a vypínali. To je způsobeno tím, pod jakým úhlem světlo dopadá na jejich křídla.

Ptakokřídleci (Ornithoptera)

Motýli z tohoto rodu žijí v jihovýchodní Asii a v australských tropech. Jak naznačuje jejich jméno, jsou to velcí motýli, jejichž křídla jsou rozměrnější než křídla mnohých ptáků. Jsou krásní a vzácní, takže jejich cena ve zlatě doslova odpovídá jejich váze.

Uránie (Uraniidae)

Ačkoli jsou to noční motýli, létají i za dne. Uránie madagaskarská (Chrysiridia madagascariensis) má na křídlech všechny barvy duhy. Bylo o ní napsáno, že je to „nejkrásnější hmyz na světě“.

[Poznámka pod čarou]

[Podpisky]

Motýl Morpho: Zoo, Santillana del Mar, Cantabria, España; a ostatní v rámečku: Faunia, Madrid

[Obrázek na straně 16]

Motýl „Hypoleria oto“ s průhlednými křídly

[Obrázek na straně 16]

Ostruháček „Thecla coronata“. Spodní strana jeho křídel (dole) je stejně krásná jako svrchní strana (nahoře)

[Obrázek na straně 16 a 17]

Ptakokřídlec „Ornithoptera goliath“ (skutečná velikost)

[Obrázek na straně 17]

Spodní strana křídel sovího motýla z rodu „Caligo“

[Obrázek na straně 17]

Motýl, který vypadá jako suchý list

[Obrázek na straně 18]

Tropičtí motýli sají ze země slanou vlhkost

[Podpisky obrázku na straně 16]

Hypoleria oto: Zoo, Santillana del Mar, Cantabria, España; ostatní fotografie: Faunia, Madrid

[Podpisky obrázku na straně 17]

Motýl na listu a žlutý motýl: Zoo, Santillana del Mar, Cantabria, España; ostatní fotografie: Faunia, Madrid