,Postavit se proti všeobecnému trendu‘

● GIBRALTAR, město, které leží na jižním cípu Pyrenejského poloostrova, zakusilo během své bouřlivé historie mnoho vojenských obléhání a invazí. Během jednoho říjnového víkendu v roce 2008 však zažilo pokojnou „invazi“ téměř tisíce Španělů. Přijeli stavět sál Království, který nyní slouží ke shromažďování dvou sborů svědků Jehovových v Gibraltaru.

Předseda místní vlády řekl dopisovateli časopisu Probuďte se!, že tito cizinci, kteří přijeli pracovat na stavbu, jsou v Gibraltaru vítáni. Prohlásil, že „pro místní komunitu je stavba prospěšná“, a poznamenal: „Svědkové Jehovovi drží rekord v tom, že přivedli do Gibraltaru nejvíce pracovníků na jediný projekt — navíc na projekt stavěný dobrovolníky.“

Místní úřady záměr svědků od začátku podporovaly a ochotně jim poskytly vhodný pozemek pro stavbu jejich náboženské budovy. Co vedlo místní správu k takové velkorysosti?

„Jsem přesvědčen, že zbožnost je pro každou společnost přínosem,“ vysvětlil předseda vlády. „V Gibraltaru má každá skupina věřících ústavní právo na náboženskou svobodu, takže vláda považuje za svou morální povinnost žádné náboženství nediskriminovat. Kromě toho je poskytnutí vhodného pozemku ke stavbě náboženské budovy svědkům Jehovovým investicí, z níž bude mít užitek celá komunita.“

„Musíme se postavit proti všeobecnému trendu k rostoucímu sobectví,“ dodal. „Vaše nadšená skupina dobrovolníků ukázala, že to jde.“

Přestože kvůli bouřce byla stavba zahájena se zpožděním, byl v pondělí, tedy třetí den, sál Království hotov. Secundino Nogal, který na stavbu dohlížel, říká: „Mnoho dobrovolníků se nabídlo, že v Gibraltaru zůstanou o den déle, aby mohli stavbu dokončit. Jsme zvyklí překonávat problémy. Naše stavební metoda vyžaduje pružnost. Zejména však vyžaduje nesobeckost, a to je důvod, proč nám toto úsilí přináší velké uspokojení.“ *

[Poznámka pod čarou]