Pozorujeme svět
Pozorujeme svět
„Riziko úmrtí během těhotenství nebo při porodu je u žen žijících v chudých zemích třistanásobně vyšší než u těch, které žijí v zemích bohatých.“ BUSINESSWORLD, FILIPÍNY
Podle jednoho průzkumu, který se konal v Německu, 40 procent dětí ve věku 11 až 15 let neví, že slunce vychází na východě, a 60 procent neví, že období mezi dvěma úplňky trvá čtyři týdny. WELT ONLINE, NĚMECKO
Archeologové objevili filištínský chrám starověkého města Gatu. Tato stavba, podepřená dvěma hlavními pilíři, nám připomíná biblickou zprávu o Samsonovi, který se proti dvěma takovým sloupům vzepřel a tak způsobil, že se chrám zbortil. THE JERUSALEM POST, IZRAEL
Dovoz asijských nevěst
„Asijci z bohatých zemí, jako je Japonsko a Jižní Korea, stále častěji hledají nevěsty v chudších [asijských zemích], například ve Vietnamu a na Filipínách,“ uvádí filipínský zpravodajský server BusinessWorld. Během let 1995 až 2006 se počet Japonců, kteří si vzali cizinku, zvýšil o 73 procent. Proč k tomu dochází? Uvedená zpráva říká, že „místní finančně nezávislé ženy jsou stále vybíravější“ a už se do vdávání tak nehrnou. Ženy z chudších zemí jsou naproti tomu ochotné vdát se i za manuálně pracující muže z bohatších zemí, protože ti „jim dávají naději na lepší život“.
Zdokonalená nevěra?
Kontroverzní on-line seznamka, která své služby nabízí v pěti zemích, se prezentuje sloganem „Život je příliš krátký. Užívejte si“. Podle jejího zakladatele tato služba pravděpodobnost nevěry nezvyšuje, protože ti, kdo se na stránku přihlásí, „už tento cíl mají. Většina problémů spojených s nevěrou vzniká tím, že vyjde najevo. Těm, kdo chtějí být nevěrní, pouze umožňujeme, aby se na to nepřišlo.“ Dodává: „Nevěru jsme nevynalezli, pouze jsme ji zdokonalili.“ Tato služba se v současnosti může pochlubit tím, že ji využívá 6,4 milionu lidí.
Rytmus máme v krvi
„Lidé mají úžasnou schopnost sladit své pohyby s vnějšími zvukovými vjemy. Příkladem je podupávání v rytmu hudby nebo tanec,“ uvádí zpráva, kterou publikovali výzkumníci z univerzit v anglickém Yorku a finském městě Jyväskylä. Zjistili, že ještě než děti začnou mluvit, reagují na hudbu a podvědomě se snaží pohybovat do rytmu. Čím je jejich snaha úspěšnější, tím déle se smějí. To naznačuje, že jak schopnost vnímat rytmus, tak chuť se při hudbě hýbat nejsou naučené, ale vrozené.