Ze stromu do lahve — Příběh korkové zátky

Představte si stromovou kůru, která hraje zásadní roli při výrobě motorů, kriketových a baseballových míčků i šampaňského — kůru, kterou před tisíci lety používali rybáři i vznešené dámy, a která se dokonce dostala do kosmu. A co víc, strom, ze kterého se tato kůra získala, tím nijak neutrpěl.

KOREK tvoří vnější vrstvu kůry, která roste na korkovém dubu. Není to však ledajaká kůra. Je lehká, ohnivzdorná a pružná.

Kůra na korkovém dubu neustále dorůstá. Pokud se nesklízí, může narůst až do tloušťky 25 centimetrů a slouží tak jako plášť, který chrání dub před horkem, zimou a lesními požáry. Když se při sklizni kůra ze stromu odstraní, dub si do deseti let postupně vytvoří plášť nový.

Portugalsko zajišťuje 55 procent světové produkce korku, Španělsko asi 30 procent a ostatní země (včetně Alžírska, Francie, Itálie a Tuniska) zbylých 15 procent. *

Všestranné použití

Řekové a Římané zjistili, že korek je ideálním materiálem pro výrobu plováků na rybářských sítích a pohodlných podrážek sandálů. Zjevně také používali korkové zátky u nádob. Protože si korek zachovává pružnost i při vysokých teplotách, je velmi vhodný jako těsnění v motoru. Je také součástí žáruvzdorných panelů na některých raketoplánech.

Díky pěknému vzhledu a izolačním vlastnostem si mnoho lidí oblíbilo korkové obklady a dlaždice. Pokud jde o sportovní zboží, je korek nepostradatelný při výrobě vnitřního jádra baseballových míčků nebo rukojetí rybářských prutů. Když se ale řekne „korek“, většina z nás si zřejmě vybaví zátku od vína nebo šampaňského. (Viz rámeček „Ideální zátka“.)

Produkce šetrná k životnímu prostředí

Dobře udržovaný korkový les je důkazem, že člověk může harmonicky spolupracovat s přírodou, tedy sklízet její výnos, aniž by ji ničil. Staré korkové duby zkrášlují krajinu, zmírňují horko letních dní a poskytují stín  a potravu dobytku, který se pase pod jejich větvemi.

Na vzrostlých korkových dubech také mají svá hnízdiště ptáci, kterým hrozí vyhynutí, například orel královský, sup hnědý a čáp černý. K ohroženým druhům, které v dubových lesích hledají útočiště, patří i rys pardálový. Světový fond pro ochranu přírody nedávno prohlásil, že přežití tohoto druhu rysa závisí na prosperitě korkového průmyslu ve Španělsku a Portugalsku.

Až příště vyndáte z lahve vína korkovou zátku, na chvilku se zamyslete. V ruce držíte přírodní, biologicky odbouratelný a obnovitelný předmět. Jeho použití dokonce přispělo k ochraně životního prostředí. Dala by se snad stromová kůra využít lépe?

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 20]

„Ideální zátka“

Miguel Elena, ředitel Institutu pro výzkum korku, dřeva a dřevěného uhlí, který sídlí ve španělské Extremaduře, nám o korku a korkových zátkách řekl více.

Jak účinná je korková zátka?

Když se odzátkovaly lahve staré několik set let, víno v nich bylo v naprostém pořádku. Korek je ideální zátka.

Jak starý by měl být korkový dub, než se z něj začne kůra sklízet?

K výrobě zátek nejvyšší kvality by měl být dub starý aspoň 50 let, ale první sklizeň může začít už po 25 letech od zasazení žaludu. Samozřejmě, že jen málo lidí chce investovat do plodiny, která jim vydělá peníze až za 50 let. Vlastně ani nevím o žádném jiném průmyslovém odvětví, kde by se na zisk muselo čekat tak dlouho.

Kolika let se korkové duby dožívají?

Korkové duby se dožívají asi 200 let a některé z nich mohou žít mnohem déle. Korek se sklízí každých devět let.

Co se dělá pro zachování produkce korku?

Evropská unie a místní vláda poskytují dotace na vysazování korkových dubů. V uplynulých letech tak vznikly celé hektary nových korkových lesů a zároveň se pečuje o ty staré.

Jaký rozvoj toto odvětví v poslední době zaznamenalo?

Během uplynulých dvou desetiletí jsme při našem výzkumu věnovali hodně času identifikaci těch nejvhodnějších žaludů. Abychom naše výrobky zkvalitnili, úzce spolupracujeme s dalšími zeměmi, které se produkcí korku zabývají. Zavedli jsme používání malé ruční pilky, která dělníkům umožňuje loupat kůru ze stromů efektivněji než sekyrou, jak se to dělalo po celá staletí.

 [Obrázek na straně 19]

Po každém oloupání kůra znovu doroste

[Obrázek na straně 19]

Zkušení dělníci pečlivě odstraňují kůru

[Obrázek na straně 19]

Pláty kůry jsou srovnány a připraveny k dalšímu zpracování

[Obrázek na straně 19]

Nejkvalitnější korkové zátky se stále ještě razí ručně

[Obrázek na straně 18 a 19]

Korkový odpad se používá k výrobě korkových desek a dalších produktů