Jedlý hmyz — Náš nezapomenutelný gurmánský zážitek

SMANŽELKOU jsme byli pozváni na jídlo k přátelům do poklidné čtvrti Bangui, hlavního města Středoafrické republiky.

„Pojďte dál! Doufáme, že máte hlad!“ vítají nás. Už ve dveřích cítíme lákavou vůni cibule, česneku a koření a slyšíme, jak si naši přátelé hlasitě povídají. Hostitelka Ella nám nadšeně vypráví o jídle, které pro nás připravuje.

„Pro hodně lidí ve střední Africe je hmyz důležitým zdrojem bílkovin,“ vysvětluje. „Nejíme ho proto, že musíme, ale proto, že skvěle chutná. A dneska si dáme makongo — housenky.“

To by nás nemělo překvapovat. I když hmyz na talíři nemusí být pro každého zrovna lákavý, ve více než stovce zemí jsou některé druhy považovány za delikatesu.

Hostina v lese

Ve Středoafrické republice se jedí různé druhy hmyzu. V období dešťů se kolem termitiště a v městských oblastech u pouličního osvětlení hemží termiti, kterým se říká bobo. Po večerní bouřce děti vybíhají ven, aby jich nasbíraly co možná nejvíc. Přitom si občas nějaké hodí do pusy a výskají radostí. Termiti se jedí sušení na slunci, pečení se solí a ochucení pálivou paprikou nebo se dávají do dušených pokrmů či knedlíků.

Kindagozo jsou zelené kobylky, které do této oblasti přilétají v období sucha. Obyvatelé střední Afriky je nejdříve zbaví nožiček a křidélek a pak je upečou nebo povaří ve vodě na mírném ohni.

 V této zemi se konzumují také některé druhy housenek. Byli jsme pozváni, abychom si pochutnali na housenkách jednoho druhu martináče. Velký hnědý noční motýl klade vajíčka do stromu sapeli. Když se housenky vylíhnou, vesničané je sesbírají a umyjí. Pak je povaří s rajčaty, cibulí a dalšími ingrediencemi podle toho, jaký recept rodina používá. Aby housenky déle vydržely, mohou se usušit nebo vyudit. Potom se dají jíst i za tři měsíce.

Bezpečné a výživné jídlo

Ačkoli všechny druhy hmyzu nejsou jedlé, mnohé jsou bezpečné, pokud se sbírají v oblastech, které nejsou znečištěné pesticidy a hnojivy, a pokud jsou správně upravené. Pro jistotu by se jim však měli vyhýbat lidé, kteří jsou alergičtí na jejich mořské příbuzné — korýše. Ti totiž také patří mezi členovce. Na rozdíl od většiny korýšů, kteří se živí rozkládajícími se organismy, potravou jedlého hmyzu bývají pouze čisté listy a také rostliny, které by lidé jinak nedokázali strávit.

Housenky obsahují úžasné množství živin v malém balení. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství je v sušených housenkách dvakrát víc bílkovin než v hovězím mase. Odborníci na výživu znovu považují hmyz za bohatý zdroj živin pro rozvojové země.

Pouhých 100 gramů housenek může z velké části pokrýt denní potřebu řady vitaminů a důležitých minerálů, jako je vápník, železo, hořčík, fosfor, draslík a zinek. Kromě toho mouka z rozdrcených housenek se může přidat do kaše pro podvyživené děti, čímž se zvýší její nutriční hodnota.

Konzumace hmyzu neboli entomofagie má i jiné výhody. Šetří životní prostředí, protože je spojena s malou spotřebou vody a s nízkými emisemi skleníkových plynů. A navíc, sběr hmyzu je přirozený způsob, jak bojovat proti škůdcům.

Hlavní chod

Zatímco jsme čekali, než se jídlo přinese na stůl, vzpomněli jsme si, že podle smlouvy Zákona, která byla dána starověkému Izraeli, byly kobylky čistá zvířata. Služebníci pravého Boha, jako třeba Jan Křtitel, je jedli. (3. Mojžíšova 11:22; Matouš 3:4; Marek 1:6) Přesto jsme zpočátku váhali, jestli si máme dát něco, na co nejsme zvyklí.

Ella přinesla z kuchyně hlavní chod, ze kterého se kouřilo a který okamžitě upoutal naši pozornost. U stolu s námi sedělo ještě osm Afričanů, kteří se nadšeně usmívali, když před nás Ella položila dvě velké mísy housenek. Byli jsme poctěni tím, že jsme byli obslouženi jako první, a dostali jsme pořádnou porci.

Pokud budete mít možnost dát si takové levné, chutné a výživné jídlo, neváhejte. Bude to pro vás nezapomenutelný gurmánský zážitek!

[Obrázek na straně 27]

Neuvařené makongo — housenky

[Obrázek na straně 27]

Uvařené a opečené kindagozo — kobylky