Přejít k článku

Přejít na obsah

Konec světa vyvolává strach

Konec světa vyvolává strach

NA ROZDÍL od nereálných teorií o konci světa existují obavy, které stojí za zamyšlení. Mnozí mají strach z přelidnění a následného nedostatku vody a potravin. Jiní si dělají starosti s důsledky celosvětové finanční krize. A co přírodní katastrofy, epidemie nebo jaderná válka? Mohlo by něco takového způsobit globální katastrofu?

Zamysleme se teď nad několika katastrofickými scénáři, o kterých se často diskutuje. Některé mluví o zničení všech lidí na zemi, zatímco jiné o konci civilizovaného života, jak ho známe dnes.

 Supervulkány

V roce 1991 sopka Pinatubo na Filipínách zabila více než 700 lidí a připravila o domov asi 100 000 obyvatel. Do výšky 30 kilometrů vyhodila obrovský oblak popela, který pak pokryl povrch země. Pohřbil úrodu a pod jeho tíhou se zřítily střechy domů. Po výbuchu takové sopky, jako je Pinatubo, se klima změní i na několik let.

V dávné minulosti docházelo k výbuchům supervulkánů. Kdyby se něco podobného stalo dnes, erupce by byly mnohosetkrát silnější a mnohem ničivější než jakýkoli zaznamenaný výbuch v historii lidstva. Kromě toho by se změnilo klima na celém světě, což by vedlo k obrovské neúrodě, nedostatku potravin a hladomoru.

„Sopky ničí vegetaci a zabíjejí živočichy v okruhu kilometrů, supersopky však hrozí vyhubením celých živočišných i rostlinných druhů tím, že radikálně změní klima na celé planetě.“ National Geographic

Asteroidy

Jednoho rána v roce 1908 seděl jeden muž na verandě před obchodní stanicí ve vesnici Vanavara na Sibiři, když vtom ho ze židle srazila exploze. Žár byl tak intenzivní, že muž měl pocit, jako by mu hořela košile. Epicentrum bylo asi 60 kilometrů daleko. Výbuch způsobil asteroid, který měl 35 metrů v průměru a vážil přibližně 100 tisíc tun. Když asteroid pronikl do atmosféry, vlivem vysokého tlaku a teploty explodoval. Uvolnilo se při tom 1 000krát víc energie než při výbuchu bomby svržené na Hirošimu. Bylo zničeno 2 000 kilometrů čtverečních sibiřského lesa. Větší asteroid by samozřejmě způsobil podstatně větší škody — vyvolal by obrovské požáry, po kterých by na celém světě prudce klesla teplota a uhynulo by mnoho živočichů a rostlin.

„Po celou historii země jsme byli z vesmíru bombardováni kometami a asteroidy. V minulosti dopadaly na zemi častěji, ale budou dopadat znovu. Je to jen otázka času.“ Chris Palma, docent astronomie a astrofyziky na Státní univerzitě v Pensylvánii

 Změna klimatu

Vědci jsou přesvědčeni, že takové jevy jako vzrůst průměrné teploty na zemi, extrémní výkyvy počasí, tání ledovců a vymírání korálových útesů a důležitých živočišných i rostlinných druhů signalizují, že klima na naší planetě se mění. I když na tuto věc existují nejrůznější názory, mnozí se shodují na tom, že příčinou je spalování uhlí, ropy a zemního plynu, které má na svědomí automobilová doprava a průmysl. Při spalování těchto fosilních paliv se do atmosféry uvolňuje velké množství oxidu uhličitého.

Tyto emise se podle některých odborníků chovají jako skleník — zpomalují únik tepla ze země a způsobují, že teplota stoupá. Jelikož oxid uhličitý je pohlcován stromy, na změně klimatu se podepisuje i masivní odlesňování.

„Mnoho vědců se domnívá, že pokud bude globální oteplování pokračovat dosavadním tempem a neomezí se produkce oxidu uhličitého, průměrná teplota na zemi bude dál narůstat. To povede k prudším a méně předvídatelným klimatickým výkyvům a ke zvyšování hladiny oceánů, což může ohrozit nízko položené pobřežní oblasti, kde žije hodně lidí.“ A Mind for Tomorrow: Facts, Values, and the Future

Pandemie

Ve 14. století vyhladila morová epidemie za pouhé dva roky třetinu populace Evropy. V letech 1918 až 1920 zabila španělská chřipka přinejmenším 50 milionů lidí. Jelikož tehdy nebyly takové možnosti cestování, tyto nemoci se šířily pomaleji. Avšak při dnešním růstu měst a snadném cestování po celém světě by se podobná nákaza rychle rozšířila po všech kontinentech.

Taková pandemie by mohla mít přirozenou příčinu. Vzrůstají však také obavy z biologických zbraní, tedy z nemocí vytvořených člověkem. Odborníci tvrdí, že malá skupina lidí s potřebnými znalostmi by mohla na internetu nakoupit vybavení a vytvořit smrticí biologické zbraně.

„Přirozeně se vyskytující nemoci zůstávají vážnou biologickou hrozbou. Avšak inteligentní nepřítel vyzbrojený stejnými patogeny — nebo [multirezistentními] či synteticky vyrobenými patogeny — by mohl způsobit katastrofu.“ The Bipartisan WMD Terrorism Research Center

 Vymírání důležitých druhů

Během posledních pěti let přišli včelaři ve Spojených státech každý rok zhruba o 30 procent včel. Příčinou byl syndrom zhroucení kolonie. Tento celosvětový fenomén se vyznačuje tím, že celé kolonie včel náhle a záhadně zmizí ze svých úlů. Jsme na včelách závislí. Nejenže produkují med, ale také opylují důležité plodiny, například vinnou révu, jabloně, sóju a bavlníky.

Závislí jsme i na fytoplanktonu, protože bez něho bychom neměli ryby. Bez žížal, které kypří půdu, by nebylo tolik plodin. Kdyby takové důležité druhy vyhynuly, vedlo by to k nedostatku potravin a hladomoru, což by rozdmýchalo násilí a nepokoje. Znečištění, přelidnění, drancování přírody, ničení životního prostředí a klimatické změny mají svůj podíl na vymírání živočišných druhů, ke kterému dochází až 1 000krát rychleji než přirozeným způsobem.

„Každý rok vyhyne něco mezi 18 000 a 55 000 druhy. Příčina? Lidská činnost.“ Rozvojový program OSN

Jaderná válka

Jedna jaderná exploze dokáže v mžiku srovnat se zemí celé město. Tento smutný fakt byl dvakrát demonstrován v srpnu 1945. Jaderný výbuch má úděsnou sílu — ničí a zabíjí tlakovou vlnou, větrem, ohněm a radiací. Radiace také kontaminuje potraviny a vodu. Jaderná válka by vrhla do ovzduší tuny prachu, což by bránilo pronikání slunečního světla a na celém světě by rapidně klesla teplota. Uhynuly by zemědělské plodiny a další rostliny. Bez jídla by lidé a zvířata umírali hlady. Jaderný útok by údajně mohlo zahájit asi devět zemí. Několik dalších zemí podle všeho vyvíjí své vlastní jaderné zbraně. A teroristické organizace se dychtivě snaží se jich zmocnit.

„Nukleární zbraně zůstávají nejvážnější a nejaktuálnější hrozbou pro lidskou civilizaci. . . . Po celém světě je stále asi 25 000 jaderných zbraní . . . Dříve nebo později teroristé bombu získají.“ Svaz znepokojených vědců