„Stejně tak by měli manželé milovat své manželky jako své vlastní tělo. Kdo miluje svou manželku, miluje sebe. Nikdo přece nikdy neměl nenávist ke svému tělu, ale živí ho a něžně o něj pečuje.“ (EFEZANŮM 5:28, 29)

Muž je hlavou rodiny. (Efezanům 5:23) Dobrý manžel ale není hrubý ani příliš náročný. Své manželky si váží a dobře se o ni stará jak po materiální, tak po citové stránce. Chce, aby byla šťastná, a netrvá vždy na tom, aby bylo po jeho. (Filipanům 2:4) Říká jí, co si myslí a co cítí, a naslouchá jí, když mluví ona. Nechová se k manželce drsně a neubližuje jí ani fyzicky, ani psychicky. (Kolosanům 3:19)

„Manželka by měla mít ke svému manželovi hlubokou úctu.“ (EFEZANŮM 5:33)

Když manželka respektuje svého manžela a podporuje jeho rozhodnutí, přispívá k tomu, aby v rodině byla dobrá atmosféra. Pokud její manžel udělá chybu, je taktní, neshazuje ho a nerozčiluje se na něj. (1. Petra 3:4) A když s ním potřebuje řešit nějaký problém, vybere si pro to vhodnou chvíli a mluví s ním s úctou. (Kazatel 3:7)

„Muž ... přilne ke své manželce a stanou se jedním tělem.“ (1. MOJŽÍŠOVA 2:24)

Manželstvím vzniká mezi mužem a ženou velmi pevné pouto. Aby jejich vztah zůstal pevný, musí na něm dál pracovat. Měli by si spolu často povídat a různými maličkostmi dělat jeden druhému radost. Manželé by si měli být věrní, to znamená nemít sex s nikým jiným. Nevěra je velmi zraňující. Ničí důvěru a může rozbít rodinu. (Hebrejcům 13:4)

„Vychovej chlapce tak, aby šel po správné cestě. I když zestárne, nesejde z ní.“ (PŘÍSLOVÍ 22:6)

Bůh svěřil rodičům odpovědnost vychovávat své děti. To zahrnuje učit děti, aby se chovaly slušně, a dávat jim dobrý příklad. (5. Mojžíšova 6:6, 7) Když dítě zlobí, moudrý rodič nereaguje nepřiměřeně. Rodič „má být připravený naslouchat a nemá spěchat s mluvením ani s hněvem“. (Jakub 1:19) Když je potřeba dítě ukáznit, milující rodiče to nedělají ve vzteku.

„Děti, poslouchejte své rodiče... ‚Měj v úctě svého otce a matku‘.“ (EFEZANŮM 6:1, 2)

Děti by měly poslouchat své rodiče a chovat se k nim s úctou. Když to dělají, přispívají k tomu, aby byl v rodině klid a pohoda, a rodiče z nich mají radost. Dospělé děti, které mají v úctě své rodiče, zajistí, aby o ně bylo dobře postaráno. Například jim pomáhají s domácností nebo i finančně, pokud je to potřeba. (1. Timoteovi 5:3, 4)