V pokušení jste, když vás něco láká, hlavně něco špatného. Třeba jste v obchodě a uvidíte věc, kterou byste moc chtěli. Hlavou se vám mihne myšlenka, že byste ji mohli snadno ukrást, aniž by vás někdo viděl. Vaše svědomí vám to ale rázně zakáže. A tak to pustíte z hlavy a jdete dál. Právě jste v boji proti pokušení zvítězili.

CO ŘÍKÁ BIBLE

To, že vás něco láká, ještě neznamená, že jste špatní. Bible říká, že s pokušením se setkáváme všichni. (1. Korinťanům 10:13) Podstatné ale je, jak se v té chvíli zachováme. Někteří v sobě špatnou touhu živí a dřív nebo později jí podlehnou. Jiní ji okamžitě zavrhnou.

„Každý je ... zkoušen tím, že je přitahován a lákán svou vlastní touhou.“ (Jakub 1:14)

Bible ukazuje, jaké kroky vedou ke špatnému jednání. U Jakuba 1:15 se píše: „Když se [špatná] touha stane plodnou, porodí hřích.“ Jednoduše řečeno, když pořád myslíme na to, co nás láká, dostaneme se do bodu, kdy touze podlehneme. Je to stejně nevyhnutelné jako to, že těhotná žena porodí. Nesprávnými touhami se ale nemusíme nechat zotročit. Můžeme je ovládnout.

JAK MŮŽE BIBLE POMOCT

Tak jako může naše mysl špatné touhy přiživovat, může je i zarazit. Jak? Musíme se zaměřit na něco jiného – na nějakou činnost, rozhovor s přítelem nebo dobrý námět k přemýšlení. (Filipanům 4:8) Také je užitečné uvažovat, jaké následky by to mělo, kdybychom pokušení podlehli. Mohlo by nám to ublížit v citovém, tělesném i duchovním ohledu. (5. Mojžíšova 32:29) Hodně nám může pomoct také modlitba. Ježíš Kristus řekl: „Modlete se neustále, abyste neupadli do pokušení.“ (Matouš 26:41)

„Cokoli člověk rozsévá, to také sklidí.“ (Galaťanům 6:7)

REALITA

Uvědomujte si, co pokušení opravdu je – je to návnada, která může nerozumného, naivního nebo neopatrného člověka vlákat do nebezpečí. (Jakub 1:14, poznámka pod čarou) To platí hlavně o pokušení, které se týká sexuální nemravnosti. Ta může mít katastrofální následky. (Přísloví 7:22, 23)

JAK MŮŽE BIBLE POMOCT

Ježíš Kristus řekl: „Jestliže tě tedy tvé pravé oko přivádí ke klopýtání, vytrhni je a odhoď je od sebe.“ (Matouš 5:29) Ježíš to samozřejmě nemyslel doslova. Chtěl ukázat, že pokud se chceme líbit Bohu a získat věčný život, musíme obrazně řečeno umrtvovat části svého těla, abychom se nedopustili něčeho špatného. (Kolosanům 3:5) To znamená, že musíme proti pokušení udělat rozhodné kroky. Jeden Boží služebník se modlil: „Dej, aby mé oči přešly a neviděly, co je bezcenné.“ (Žalm 119:37)

Faktem je, že ovládat se není vždycky snadné, protože naše „tělo je slabé“. (Matouš 26:41) A tak děláme chyby. Když je nám ale to, co jsme udělali, opravdu líto a snažíme se, aby se ze špatného jednání nestal zvyk, Bůh Jehova je k nám milosrdný a soucitný. (Žalm 103:8) A za to jsme mu moc vděční!

„Kdyby provinění byla to, na co dáváš pozor, Jah, Jehovo, kdo by mohl obstát?“ (Žalm 130:3)