Ježíšovu fotografii pochopitelně nemáme. Taky neseděl modelem žádnému malíři nebo sochaři. I tak se už celá staletí objevuje v dílech bezpočtu umělců.

Podle čeho tedy umělci Ježíše zobrazovali, když nevěděli, jak doopravdy vypadal? Měla na to vliv kultura, náboženské názory a taky přání mecenášů. Jejich díla přesto mají velký vliv na to, jak si lidé představují Ježíše i to, co učil.

Některá umělecká díla zachycují Ježíše jako zasněného, křehkého a neduživého muže s dlouhými vlasy a řídkými vousy. V jiných dílech zase vypadá jako nadlidská bytost, má svatozář nebo se zdá, že je povznesený nad ostatní lidi. Nakolik se to blíží tomu, jaký Ježíš doopravdy byl? Dá se to vůbec zjistit? V Bibli nacházíme informace, které nám umožňují si leccos domyslet a vytvořit si o Ježíšovi správnou představu.

Tohle Ježíš řekl velmi pravděpodobně ve chvíli, kdy se při křtu modlil. (Hebrejcům 10:5; Matouš 3:13–17) Jaké tělo mu Bůh připravil? Asi 30 let předtím řekl anděl Gabriel Marii: „Počneš ve svém lůně a porodíš syna a . . . to, co se narodí, se bude nazývat svaté, Boží Syn.“ (Lukáš 1:31, 35) Byl to tedy dokonalý muž – přesně jako Adam, když ho Bůh stvořil. (Lukáš 3:38; 1. Korinťanům 15:45) Můžeme si proto být jistí, že dobře vypadal, a možná byl trochu podobný své mamince Marii, která byla Židovka.

Na rozdíl od Římanů tehdy židovští muži nosili plnovous a Ježíš nebyl výjimka. Vousy byly známkou důstojnosti a serióznosti, a proto nemohly být přerostlé nebo neupravené. Dá se tedy předpokládat, že vlasy i vousy měl Ježíš pěkně zastřižené a udržované. Vlasy si nestříhali pouze nazirejci, jako třeba Samson. (4. Mojžíšova 6:5; Soudci 13:5)

Většinu svého života Ježíš pracoval jako tesař. Elektrické nářadí tehdy samozřejmě nebylo. (Marek 6:3) Určitě tedy musel mít vypracovanou postavu. Krátce po svém křtu „vyhnal všechny ty s ovcemi a skotem z chrámu a rozsypal mince směnárníků a zpřevracel jim stoly“. (Jan 2:14–17) Něco takového mohl udělat jenom pořádný kus chlapa. Díky tělu, které dostal, Ježíš dokázal splnit úkol od Boha. Řekl: „Musím oznamovat dobrou zprávu o Božím království také jiným městům, protože k tomu jsem byl vyslán.“ (Lukáš 4:43) Procházet Palestinu a mluvit o dobré zprávě vyžadovalo spoustu energie.

Díky Ježíšovu přátelskému a příjemnému vystupování na jeho pozvání lidé rádi reagovali, zejména ti, kdo se cítili vyčerpaní. (Matouš 11:28–30) Ježíšovo laskavé chování navíc dávalo jeho slovům mnohem větší váhu. Měly  ho rády dokonce i děti. Bible říká, že když k němu přicházely, „bral [je] do náruče“. (Marek 10:13–16)

Ježíš sice před smrtí duševně i fyzicky trpěl, ale trápení a smutek nijak nevyhledával. Například při svatební hostině v Káně přispěl k dobré atmosféře tím, že změnil vodu v kvalitní víno. (Jan 2:1–11) A některé důležité myšlenky řekl, když byl s přáteli u někoho na návštěvě. (Matouš 9:9–13; Jan 12:1–8)

Svým posluchačům navíc pomáhal, aby se mohli těšit na úžasný věčný život. (Jan 11:25, 26; 17:3) Když se k němu vrátilo 70 učedníků a vyprávěli mu, co zažili při kázání dobré zprávy, řekl jim: „Radujte se, protože vaše jména jsou zapsána v nebesích.“ A sám se velmi „rozradostnil“. (Lukáš 10:20, 21)

Tehdejší náboženští vůdci si vymýšleli způsoby, jak na sebe upozorňovat a vyzdvihovat svoje postavení. (4. Mojžíšova 15:38–40; Matouš 23:5–7) Ježíš svým učedníkům přikázal, aby to nedělali a nesnažili se nad druhými panovat. (Lukáš 22:25, 26) Varoval je: „Dejte si pozor na učitele, kteří se na veřejnosti procházejí v krásných šatech a čekají, že je lidé budou uctivě zdravit a klanět se jim.“ (Marek 12:38, Slovo na cestu)

Ježíš naopak nebyl nějak nápadný, a někdy se dokonce v davu úplně ztratil. (Jan 7:10, 11) Když byl se svými 11 věrnými apoštoly, nešlo na první pohled rozeznat, kdo z nich je Ježíš. Aby ho jeho nepřátelé mohli zajmout, musel Jidáš využít „smluvené znamení“ a Ježíše políbit. (Marek 14:44, 45)

I když tedy spoustu detailů o jeho vzhledu neznáme, je zřejmé, že Ježíš nevypadal tak, jak ho často zobrazují umělecká díla. Mnohem zajímavější otázka ale je, jak si máme Ježíše představovat dnes.

Ježíš zemřel a byl pohřben jen několik hodin po tom, co pronesl tato slova. (Jan 14:19) Dal svůj život „jako výkupné výměnou za mnohé“. (Matouš 20:28) Třetí den Bůh Ježíše vzkřísil jako duchovní bytost a „umožnil mu, aby se stal zjevným“. (1. Petra 3:18; Skutky 10:40) Jak teď vypadal, když se setkal se svými učedníky? Evidentně jinak než před svou smrtí, protože ani jeho nejbližší přátelé ho hned nepoznali. Například Marie Magdaléna si ho spletla se zahradníkem a dva jeho učedníci ho po cestě do Emauz považovali za úplně neznámého člověka. (Lukáš 24:13–18; Jan 20:1, 14, 15)

Jak si ale máme Ježíše představovat dnes? Víc než 60 let po jeho smrti dostal apoštol Jan zjevení, ve kterém Ježíše uviděl. Nespatřil ale muže umírajícího na kříži. Ježíš ve vidění vystupoval jako „Král králů a Pán pánů“, který brzo porazí všechny Boží nepřátele a zajistí lidem nádhernou budoucnost. (Zjevení 19:16; 21:3, 4)