VŠIML SIS, že hodně lidí v dnešní době si myslí, že mají právo na nějaké výhody nebo zvláštní zacházení? Ať už toho dostanou jakkoli hodně, vždycky mají pocit, že si zaslouží ještě víc. Důvodem je sobectví a nevděčnost. Právě takové vlastnosti mají být podle Bible pro poslední dny typické. (2. Tim. 3:2)

Sobectví samozřejmě není nic nového. Už Adam s Evou se rozhodli, že si budou sami určovat, co je dobré a co špatné. A mělo to katastrofální následky. O staletí později si judský král Uzzijáš myslel, že má právo pálit v chrámu kadidlo. Ale opak byl pravdou. (2. Par. 26:18, 19) A podobně i farizeové a saduceové věřili, že mají s Bohem mimořádný vztah jenom proto, že jsou Abrahamovi potomci. (Mat. 3:9)

Všude kolem nás jsou sobečtí lidé, kteří myslí jenom na sebe. A tak by se mohlo stát, že tímhle postojem načichneme a začneme si myslet, že si taky zasloužíme nějaké výhody nebo zvláštní zacházení. (Gal. 5:26) Co dělat, aby se nám to nestalo? Nejdřív musíme vědět, co si o tom myslí Jehova. Pomůžou nám dvě biblické zásady.

 To, na co má kdo právo, určuje Jehova. Tady je pár příkladů.

• V rodině to Jehova nastavil tak, že manžel by měl cítit, že si ho manželka váží, a manželka, že ji manžel miluje. (Ef. 5:33) Oba taky mají právo, aby ten druhý projevoval milostné city jenom jim. (1. Kor. 7:3) Rodiče mají právo, aby je jejich děti poslouchaly, a děti zase, aby je rodiče milovali a podporovali. (2. Kor. 12:14; Ef. 6:2)

• Starší dělají ve sboru spoustu práce, a tak bychom si jich měli vážit. (1. Tes. 5:12) Zároveň ale nemají právo bratrům a sestrám rozkazovat. (1. Petra 5:2, 3)

• Bůh dal vládám právo vyžadovat od svých občanů placení daní. Taky si přeje, aby k těm, kdo vládnou, měli lidé úctu. (Řím. 13:1, 6, 7)

Jehova nám toho z lásky dává mnohem víc, než si zasloužíme. Jsme hříšní, a tak si zasloužíme jenom smrt. (Řím. 6:23) Ale protože nás Jehova věrně miluje, dává nám spoustu dobrých věcí. (Žalm 103:10, 11) Cokoli, co od něj dostaneme, je nezasloužená laskavost. (Řím. 12:6–8; Ef. 2:8)

Nebuď jako lidé v dnešním světě. Aniž bychom si toho všimli, mohli bychom si začít myslet, že si toho zasloužíme víc než ostatní. Ježíš v jednom podobenství ukázal, jak snadno by se nám to mohlo stát. Vyprávěl v něm o dělnících, kteří pracovali na poli. Někteří začali už brzo ráno a v horku pracovali celý den. Jiní pracovali jenom hodinu. Ti první si mysleli, že by měli dostat zaplaceno víc, protože odvedli víc práce. Ale muž, který si je najal, zaplatil všem stejně – jeden denár. (Mat. 20:1–16) Ježíš tím chtěl ukázat, že bychom měli být spokojení se vším, co se nám Jehova rozhodne dát.

Nebuď náročný, ale vděčný. (1. Tes. 5:18) Buď jako apoštol Pavel, který od křesťanů v Korintu nečekal, že ho budou hmotně podporovat, i když by na to měl  právo. (1. Kor. 9:11–14) Neměj vysoké nároky a važ si všeho, co dostaneš.

Buď pokorný. Když si člověk o sobě hodně myslí, má většinou pocit, že si toho taky hodně zaslouží. Pokora funguje jako protijed na takové jedovaté myšlení.

Skvělým příkladem pokory je prorok Daniel. Pocházel z dobré rodiny a byl pohledný, chytrý a nadaný. Takže si mohl myslet, že si to zvláštní zacházení a všechny ty výhody, které má, zaslouží. (Dan. 1:3, 4, 19, 20) Ale on zůstal pokorný, a právě to na něm měl Jehova rád. (Dan. 2:30; 10:11, 12)

Dělej všechno pro to, abys nenačichl sobectvím, které je v dnešním světě tak rozšířené. Naopak buď vděčný za všechno, co od Jehovy máš. Je to od něj nezasloužená laskavost.