Bible mění život lidí

CO UDĚLAL bývalý člen gangu závislý na marihuaně, aby překonal své škodlivé návyky? Proč si bubeník thrashmetalové kapely ostříhal dlouhé vlasy a změnil svůj postoj k hudbě, kterou miloval? Co podnítilo muže, který odmítal náboženskou i vládní autoritu, aby začal sloužit Bohu? Přečtěte si jejich vyprávění.

‚Podařilo se mi zvítězit nad závislostí.‘ — PETER KAUSANGA

VĚK: 32

ZEMĚ: NAMIBIE

DŘÍVE: ČLEN GANGU A ZÁVISLÝ NA MARIHUANĚ

MOJE MINULOST: Vyrůstal jsem v Kehemu, což je jedna ze čtyř velkých čtvrtí města Rundu. Místní lidé si vydělávají na živobytí prodejem prosa, dřeva a dřevěného uhlí.

Maminka mi umřela, když mi byly dva roky, takže mě vychovávala babička. Byli jsme chudí. Nebyl jsem vzpurné dítě, ale ve škole jsem podlehl tlaku vrstevníků a stal se členem gangu. Účastnili jsme se pouličních rvaček, kradli, šikanovali druhé a pašovali diamanty. Také jsem se opíjel a bral drogy. Kvůli vloupání a podvodu jsem se dvakrát dostal do vězení.

Když mi bylo 18, odešel jsem ze školy. Nakonec jsem se z města odstěhoval a kontakty s gangem přerušil. Chtěl jsem začít nový život, ale pořád jsem byl závislý na marihuaně. Někdy jsem šel pěšky mnoho kilometrů jen proto, abych sehnal jednoho jointa.

JAK BIBLE ZMĚNILA MŮJ ŽIVOT: Počátkem roku 1999 jsem potkal svědky Jehovovy, kteří na ulici nabízeli časopisy. Jednali se mnou s úctou, a to na mě silně zapůsobilo. To, co jsem si v jejich časopisech přečetl, mě přesvědčilo, že jsem našel pravé náboženství. S nadšením jsem začal studovat Bibli a brzy jsem pochopil, že pokud chci dělat to, co se Jehovovi Bohu líbí, musím se změnit.

Stanovil jsem si den, kdy přestanu kouřit, a vyhodil jsem všechny věci, které s kouřením nějak souvisely. Svým přátelům jsem  řekl, aby mi nenabízeli cigarety, a také jsem je požádal, aby v mé přítomnosti nekouřili. Bylo to ale těžší, než jsem si myslel. Dvakrát jsem touze po cigaretách a marihuaně podlehl. Nenechal jsem se tím ale zlomit. Pamatoval jsem na myšlenku uvedenou v Příslovích 24:16: „Spravedlivý . . . může padnout i sedmkrát, a jistě vstane.“ Nakonec se mi nad závislostí podařilo zvítězit.

Čím víc jsem se toho o Jehovovi dozvídal, tím víc jsem si přál, aby se stal mým nejlepším přítelem. Velmi na mě zapůsobila slova Žalmu 27:10: „Kdyby mě opravdu opustil můj vlastní otec a má vlastní matka, dokonce sám Jehova by se mě ujal.“ V důkladném studiu Bible jsem pokračoval a přesvědčil jsem se, že tato slova jsou pravdivá. Jehova se pro mě stal skutečným a starostlivým Otcem.

Také jsem pravidelně chodil na shromáždění svědků Jehovových. Viděl jsem, že mezi nimi panuje opravdové přátelství a láska. S něčím takovým jsem se do té doby nikdy nesetkal.

JAKÝ UŽITEK MI TO PŘINESLO: Díky pomoci Jehovy a jeho služebníků jsem změnil svůj způsob oblékání, své chování a mluvu. Ta změna byla tak velká, že se dá přirovnat k tomu, když se z ošklivé housenky stane krásný motýl. Moji příbuzní z toho měli radost a začali mi důvěřovat. Dnes jsem ženatý a snažím se být milujícím manželem a starostlivým otcem.

„Našel jsem skutečný smysl života.“ — MARCOS PAULO DE SOUSA

VĚK: 29

ZEMĚ: BRAZÍLIE

DŘÍVE: ČLEN THRASHMETALOVÉ KAPELY

MOJE MINULOST: Naše rodina bydlela ve městě Jaguariuna v São Paulu. Rodiče byli horliví katolíci, takže jako dítě jsem ministroval v kostele. Spolužáci na základní škole mi kvůli tomu dali přezdívku Farář. Když mi bylo 15, zalíbila se mi heavymetalová hudba. Začal jsem se stýkat s rockovými zpěváky, nechal si narůst dlouhé vlasy a v roce 1996 mi tatínek pomohl koupit první bicí.

V roce 1998 jsem se stal členem thrashmetalové kapely. Hudba, kterou jsme hráli, byla satanská, vulgární a oslavovala násilí. Ovlivnila mé myšlení, chování a postoje. Byl jsem čím dál agresivnější a můj pohled na život byl víc a víc negativní.

JAK BIBLE ZMĚNILA MŮJ ŽIVOT: Svědky Jehovovy jsem poprvé potkal v roce 1999. Nabídli mi biblické studium a já jsem souhlasil, přestože mě to nějak zvlášť nezajímalo. Ale díky tomu, co jsem se z Bible dozvídal, můj pohled na život se měnil.

Lidé mi říkali vlasáč, rocková hvězda a bubeník. Začal jsem si ale uvědomovat, že v kapele se ze mě stal sobecký a soutěživý člověk.  Už mi nelichotilo to, jak se na mě lidé dívali. Pochopil jsem, že zpěváci, ke kterým jsem vzhlížel, vlastně nemají žádný smysl života. Postupně mi docházelo, že pokud chci dělat to, co se líbí Jehovovi Bohu, budu se muset vzdát heavymetalové hudby a také toho, co k ní patří — nemravného života a vyvyšování lidí.

Své dlouhé vlasy a hudbu, kterou jsem hrál, jsem miloval. Přemýšlel jsem o tom, jestli bez toho vůbec dokážu žít. Také jsem měl výbušnou povahu a věděl jsem, že se budu muset naučit ovládat se. Díky biblickému studiu však můj vztah k Jehovovi sílil. Dozvídal jsem se o jeho lásce, trpělivosti a milosrdenství, a to mě k němu přitahovalo. Modlil jsem se, aby mi pomohl se změnit, a on mě vyslyšel. Sám na sobě jsem zažil pravdivost slov z Hebrejcům 4:12: „Slovo Boha je živé a vykonává moc.“

Když jsem se začal scházet se svědky Jehovovými, poprvé v životě jsem viděl, jaké to je, když lidé mezi sebou mají opravdovou lásku. Ta byla zvláště patrná na velkých sjezdech. Zapůsobilo na mě, s jakým nadšením se dobrovolníci snažili přispět k tomu, aby taková setkání byla pro druhé příjemná.

JAKÝ UŽITEK MI TO PŘINESLO: S Jehovovou pomocí dokážu svou výbušnou povahu ovládat. Myslím, že už nejsem ten sobecký a pyšný člověk jako dřív.

Musím přiznat, že nějakou dobu mi můj starý životní styl chyběl — ale teď už to tak není. Našel jsem skutečný smysl života. Jsem šťastný, že jsem se naučil myslet na druhé a na jejich dobro.

„Mám radost z toho, že mi na druhých záleží.“ — GEOFFREY NOBLE

VĚK: 59

ZEMĚ: SPOJENÉ STÁTY

DŘÍVE: ODMÍTAL NÁBOŽENSKOU I VLÁDNÍ AUTORITU

MOJE MINULOST: Vyrůstal jsem ve městě Ipswich v americkém státě Massachusetts. Je to přímořské město, kde žijí především manuálně pracující lidé. V dospělosti jsem se rozhodl, že se přestěhuji do vzdálené oblasti ve státě Vermont. Žil jsem s jednou dívkou a na americké poměry jsme vedli poustevnický život. Do našeho domu nebyl zaveden elektrický proud, topili jsme dřevem, které jsme nasbírali v lese, a vařili jsme na ohni. Měli jsme suchý záchod a většinu roku nám netekla voda. Odmítali jsme zavedený společenský řád a podle toho  jsme také vypadali. Vzpomínám, jak jsem byl hrdý na to, že jsem se šest měsíců nečesal.

V té době Spojené státy vedly válku ve Vietnamu. Silně to ovlivnilo můj postoj k autoritě, protože jsem viděl pokrytectví politiků i náboženských představitelů. Došel jsem k závěru, že u institucí, jako je vláda a náboženství, není možné najít odpovědi na důležité životní otázky a že každý člověk by si měl sám rozhodovat o tom, co je správné a co ne. Já jsem například neviděl nic špatného na tom, když jsem ukradl to, co jsem potřeboval.

JAK BIBLE ZMĚNILA MŮJ ŽIVOT: S přítelkyní jsme se pustili do čtení Bible. To, co jsme četli, nám však nedávalo smysl. V té době jsem bral drogy, ale snažil jsem se s tím přestat. Přítelkyně chtěla, abychom se vzali a měli děti. Někdy v tom období se u nás zastavila jedna žena, která byla svědkem Jehovovým. Domluvili jsme se, že s námi začne studovat Bibli.

Netrvalo dlouho a svých špatných návyků jsem se dokázal zbavit. Mnohem těžší však bylo změnit postoj k autoritě. Byl jsem zvyklý všechno zpochybňovat. V dětství jsem si více méně mohl dělat, co jsem chtěl, takže pro mě teď bylo těžké přijmout myšlenku, že bych se měl řídit pravidly, která stanovil někdo jiný.

Vždy jsem věřil ve Stvořitele, ale neměl jsem o něm žádnou konkrétní představu. Při studiu Bible jsem však začal chápat, jakou má osobnost a co ode mě očekává. Nebyly to žádné neurčité pokyny nebo mlhavá měřítka. Také jsem se dozvěděl, že jeho záměrem je přeměnit zemi v ráj. (2. Petra 3:13) Toto poznání ve mně vzbudilo touhu se změnit, abych Bohu mohl sloužit.

Velký dojem na mě udělalo to, že svědkové Jehovovi odmítají jakkoli se zapojit do války. Nevěděl jsem o žádném jiném náboženství, které se tohoto biblického měřítka drží.

Bylo mi jasné, že dokud něco neudělám s tím, jak vypadám, nemohu Jehovovi sloužit. Představa, že bych se měl přizpůsobit měřítkům oblékání, kterých se drží svědkové, pro mě zpočátku nebyla vůbec lákavá. Já ani nikdo z mých přátel neměl společenské oblečení — košili, kalhoty nebo boty. A pochopitelně jsem neměl ani kravatu. Přesto jsem se ostříhal a začal dbát na svůj zevnějšek. Vzpomínám si, jak jsem byl poprvé v kazatelské službě dveře ode dveří a v jedné skleněné výplni zahlédl sám sebe. Napadlo mě: Co jsem to udělal? Po čase jsem ale byl rád, že už nevypadám tak jako dřív.

JAKÝ UŽITEK MI TO PŘINESLO: Se svou přítelkyní jsem se oženil a máme šťastné manželství. Společně jsme naše tři děti vychovali tak, že si zamilovaly Jehovu a slouží mu. Mám radost také z toho, že biblické pravdy, díky kterým jsem se změnil, jsem pomohl poznat i dalším lidem.

Dříve jsem byl hrdý na to, že je mi jedno, co si o mně druzí myslí. Teď mám radost z toho, že mi na druhých záleží a že jim záleží na mně.

[Praporek na straně 26]

„Někdy jsem šel pěšky mnoho kilometrů jen proto, abych sehnal jednoho jointa.“

[Praporek na straně 28]

„Díky tomu, co jsem se z Bible dozvídal, můj pohled na život se měnil.“

[Praporek na straně 29]

„Představa, že bych se měl přizpůsobit měřítkům oblékání, kterých se drží svědkové, pro mě zpočátku nebyla vůbec lákavá.“