Jaký měl Ježíš názor na politiku?

PISATELÉ evangelií zaznamenali několik situací, které od Ježíše vyžadovaly, aby dal najevo svůj postoj k politickým záležitostem. Například krátce potom co byl ve svých asi 30 letech pokřtěn, mu Ďábel nabídl postavení vládce světa. Později ho dav chtěl udělat králem. A jindy se ho lidé snažili přimět, aby se stal politickým aktivistou. Připomeňme si, jak Ježíš v těchto situacích reagoval.

Vládce světa. V evangeliích se dočítáme, že Ďábel nabídl Ježíšovi „všechna království světa“. Představte si, kolik dobrého mohl Ježíš udělat pro strádající lidstvo, kdyby měl vládu nad celým světem. Člověk, který věří, že problémy lidstva mají politické řešení, a chce v tomto směru něco udělat, by takovou nabídku stěží odmítl. Ježíš ji ale nepřijal. (Matouš 4:8–11)

Král. Mnozí z Ježíšových současníků si velmi přáli vládce, který by vyřešil jejich ekonomické a politické problémy. Ježíšovy schopnosti udělaly na lidi takový dojem, že chtěli, aby se zapojil do politiky. Jak se v té situaci zachoval? Jan ve svém evangeliu uvádí: „Ježíš, když poznal, že hodlají přijít a zmocnit se ho, aby ho udělali králem, odebral se opět zcela sám na horu.“ (Jan 6:10–15) Je zjevné, že účast na politickém dění odmítl.

Politický aktivista. Všimněte si, co se stalo několik dní před Ježíšovou smrtí. K Ježíšovi přistoupili učedníci farizeů, kteří chtěli nezávislost na Římské říši, společně s herodiány, členy politické strany podporující Řím. Jejich cílem bylo přimět ho, aby zaujal stanovisko k určité politické otázce. Proto se ho zeptali, zda Židé mají platit daně Římské říši.

 Ježíšovu odpověď zaznamenal evangelista Marek: „‚Proč mě zkoušíte? Přineste mi denár, abych se podíval.‘ Přinesli jeden, a on jim řekl: ‚Čí je to obraz a nápis?‘ Řekli mu: ‚Césarův.‘ Ježíš potom řekl: ‚Splácejte césarovy věci césarovi, ale Boží věci Bohu.‘“ (Marek 12:13–17) V knize Church and State—The Story of Two Kingdoms (Církev a stát — Historie dvou království) je Ježíšova odpověď komentována takto: „Odmítl hrát roli politického mesiáše a pečlivě vytyčil hranici mezi tím, co patří césarovi, a tím, co patří Bohu.“

K problémům jako chudoba, korupce a bezpráví Kristus nebyl lhostejný. Bible ukazuje, že to, v jak žalostném stavu byli lidé kolem něj, se ho hluboce dotýkalo. (Marek 6:33, 34) Přesto se nepustil do žádné kampaně za vymýcení veškeré nespravedlnosti, i když se ho někteří velmi snažili do tehdejších politických sporů vtáhnout.

Z uvedených příkladů je zjevné, že se Ježíš politického dění odmítal účastnit. Ale jak by měli jednat křesťané v dnešní době?