Pan Martínek: Dobrý den, pane Červený. Rád vás vidím.

Pan Červený: Dobrý den.

Pan Martínek: Přemýšlel jsem o tom, co jste říkal minule.

Pan Červený: Co to bylo?

Pan Martínek: Říkal jste, že vás překvapilo, když jste se dozvěděl, že svědkové Jehovovi nevěří v peklo.

Pan Červený: Ano, to mě skutečně překvapilo. A abych řekl pravdu, nechápu to.

Pan Martínek: Jsem rád, že mi to říkáte. Vždycky mě zajímají názory druhých. Lidé ale mají o pekle různé představy. Můžu se zeptat, jak byste ho popsal vy?

Pan Červený: Představuju si to tak, že když opravdu zlí lidé zemřou, jdou do pekla a jsou tam věčně mučeni.

Pan Martínek: Tak to vidí hodně lidí. Řekněte mi, pane Červený, zažil jste ve svém životě něco ošklivého?

Pan Červený: Ano. Před pěti lety byla zavražděna moje sestra.

Pan Martínek: To je mi líto. Určitě vám chybí.

Pan Červený: Hrozně. Myslím na ni každý den.

Pan Martínek: Všiml jsem si, že někteří se zastávají nauky o pekle právě kvůli tomu, co jim provedli špatní lidé. Je přirozené, že nevinné oběti by si přály, aby takoví lidé byli za své činy potrestáni.

Pan Červený: Přesně tak. Chci, aby člověk, který zabil mou sestru, zaplatil za to, co udělal naší rodině.

Pan Martínek: Takové pocity jsou pochopitelné. Bible říká, že i Bůh je rozhořčený, když nevinným někdo ubližuje, a slíbil, že zlé lidi potrestá. Všimněte si, co se píše tady, u Izajáše 3:11: „Běda ničemnému! — Neštěstí; vždyť se mu dostane zacházení, jež prokazuje svýma vlastníma rukama!“ Můžeme si proto být jistí, že Bůh špatné lidi potrestá.

 Pan Červený: Jak by to ale udělal, když by nebylo žádné peklo, jak tvrdíte?

Pan Martínek: To je dobrá otázka. Stručně řečeno, Bůh zlé lidi potrestá věčným zničením. Podívejme se, co Bible říká v 2. Tesaloničanům 1:9. Přečetl byste to, prosím?

Pan Červený: Dobře. Píše se tady: „Právě ti podstoupí soudcovský trest věčného zničení, z místa před Pánem.“

Pan Martínek: Všiml jste si, pane Červený? Pro špatné lidi neexistuje žádná naděje. Bůh je potrestá smrtí bez jakékoli vyhlídky na život v budoucnosti.

Pan Červený: Rozumím vám, jenom mi to nepřijde spravedlivé. Umíráme přece všichni. Nezaslouží si snad zlí lidé horší trest?

Pan Martínek: Vidím, že vám na spravedlnosti hodně záleží.

Pan Červený: Rozhodně.

Pan Martínek: To je chvályhodné. Jako lidé máme smysl pro to, co je správné a špatné, protože nás tak Bůh vytvořil. I jemu na spravedlnosti hodně záleží. Když ale některá náboženství učí, že Bůh trestá lidi v pekle, vlastně ho vykreslují jako velmi nespravedlivého.

Pan Červený: Jak to myslíte?

Pan Martínek: Ukážu vám to na příkladu. Asi znáte příběh o Adamovi a Evě.

Pan Červený: Samozřejmě. Bůh jim řekl, aby nejedli ovoce z jednoho stromu, ale oni ho neposlechli.

Pan Martínek: Přesně tak. Podívejme se na to společně do Bible. Je to v 1. Mojžíšově 2:16, 17. Říká se tady: „Jehova Bůh také člověku uložil tento příkaz: ‚Z každého stromu zahrady smíš do sytosti jíst. Ale pokud jde o strom poznání dobrého a špatného, z toho jíst nebudeš, neboť v den, kdy z něho pojíš, určitě zemřeš.‘“ Co Bůh řekl o tom, jak Adam dopadne, když pojí ze zakázaného ovoce?

Pan Červený: Řekl, že zemře.

Pan Martínek: Ano. Tím, že Adam zhřešil, dokonce způsobil, že všichni lidé se rodí jako hříšníci. * Ale ani v tomhle případě Bůh neřekl nic o potrestání v pekle, viďte?

Pan Červený: To je pravda.

Pan Martínek: Ale kdyby Adamovi a Evě opravdu hrozilo, že budou mučeni v pekle, neměl je Bůh předem varovat? Nebylo by to od něj spravedlivé a laskavé?

Pan Červený: Asi ano.

Pan Martínek: Podívejme se také, co Bůh řekl Adamovi a Evě potom, co zhřešili. Mohl byste přečíst 1. Mojžíšovu 3:19?

Pan Červený: Určitě. Je tady: „V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nevrátíš do zemské půdy, neboť z ní jsi byl vzat. Jsi totiž prach a do prachu se vrátíš.“

Pan Martínek: Děkuju. Kam se měl Adam podle Božích slov vrátit?

Pan Červený: Bůh řekl, že se vrátí do zemské půdy.

Pan Martínek: Přesně tak. Souhlasíte s tím, že pokud se někdo má na nějaké místo vrátit, musel tam už předtím být?

Pan Červený: To zní logicky.

Pan Martínek: A kde byl Adam, než ho Bůh stvořil?

Pan Červený: Nikde. Prostě neexistoval.

Pan Martínek: Správně. A všimněte si, že o pekle není v Božím rozsudku ani zmínka. Bylo by snad spravedlivé, kdyby Bůh řekl Adamovi, že se vrátí zpátky do země, ze které byl stvořen, a pak ho poslal do ohnivého pekla?

Pan Červený: Ne, nebylo.

Pan Martínek: Ještě o jedné věci, která se týká nauky o pekle, bych se rád zmínil.

Pan Červený: O co se jedná?

Pan Martínek: Kdo podle většiny lidí peklu vládne? Kdo tam údajně lidi trestá?

Pan Červený: Ďábel.

Pan Martínek: Ale Ďábel je přece Boží úhlavní nepřítel. Kdyby Bůh lidi posílal do pekla, aby je tam Ďábel mučil, neznamenalo by to, že s ním do určité míry spolupracuje?

Pan Červený: Hm. Takhle jsem nad tím nikdy nepřemýšlel.

Pan Martínek: Můžeme si to znázornit. Vy máte syna, že?

Pan Červený: Ano, zrovna mu bylo patnáct.

Pan Martínek: Řekněme, že váš syn se začne chovat velmi vzpurně. Dělá mnoho špatných věcí, z kterých jste smutný. Co byste udělal?

Pan Červený: Snažil bych se mu domluvit.

Pan Martínek: Jsem si jistý, že byste se opakovaně snažil pomoct mu, aby se změnil.

Pan Červený: To rozhodně.

Pan Martínek: Řekněme ale, že navzdory všem vašim snahám si dál dělá, co chce. Zřejmě vám pak nezbyde nic jiného, než ho nějakým způsobem potrestat.

Pan Červený: To máte pravdu.

Pan Martínek: Co kdybyste ale zjistil, že na vašeho syna měl vliv jeden zlý člověk, který ho všechny ty špatné věci učil?

Pan Červený: Na takového člověka bych měl vztek.

Pan Martínek: A teď by mě zajímala jedna věc. Když byste zjistil, že tento zlý a nemorální člověk štval vašeho syna proti vám, obrátil byste se na něj a požádal ho, aby vašeho syna potrestal místo vás?

Pan Červený: Samozřejmě, že ne. To by nedávalo smysl.

Pan Martínek: Dává tedy smysl, že by Bůh požádal Satana Ďábla — toho, kdo lidi ke špatnému jednání podněcuje —, aby je pak za to potrestal?

Pan Červený: To asi ne.

Pan Martínek: A kdyby Bůh chtěl zlé lidi potrestat, proč by měl Ďábel, Boží úhlavní nepřítel, plnit Boží přání a mučit je?

Pan Červený: Takhle jsem o tom nikdy neuvažoval.

Pan Martínek: Můžeme si být ale jisti, že Bůh proti nenapravitelným lidem, kteří páchají zlo, zasáhne. Možná bych vám mohl ukázat ještě jeden verš, který o tom mluví. Je to Žalm 37:9. Můžu vás zase poprosit o přečtení?

Pan Červený: Ano, píše se tady: „Zločinci budou odříznuti, ale ti, kdo doufají v Jehovu, ti budou vlastnit zemi.“

Pan Martínek: Děkuju. Všiml jste si, co Jehova Bůh udělá se zločinci?

Pan Červený: Je tam, že budou odříznuti.

Pan Martínek: Přesně tak. Jinými slovy, natrvalo je odstraní. Naproti tomu dobří lidé — „ti, kdo doufají v Jehovu“ — budou žít na zemi navždy. Možná, že vám v této souvislosti vznikají nějaké otázky. Třeba: Proč vlastně Bůh lidem nezabrání, aby dělali špatné věci? A jestliže chce zlé lidi potrestat, proč to už dávno neudělal?

Pan Červený: Ano, to jsou zajímavé otázky.

Pan Martínek: Rád vám ukážu, jak na ně Bible odpovídá, až se uvidíme příště. *

Pan Červený: Budu se těšit.