Pan Kováč: Abych řekl pravdu, nejsem moc věřící, takže si asi moc nepopovídáme.

Pan Příhoda: A můžu se vás zeptat, jestli vás rodiče vedli k víře?

Pan Kováč: Vedli, ale když jsem šel na vysokou, náboženství mě nějak přestalo zajímat.

Pan Příhoda: A co jste studoval?

Pan Kováč: Sociologii a historii. Vždycky mě zajímalo, jak se lidská společnost vyvíjela.

Pan Příhoda: Historie je zajímavá. Možná víte, že i Bible je historická kniha. Jak se na ni díváte?

Pan Kováč: No, je to asi dobrá kniha, ale že by byla spolehlivá z pohledu historie, to mě nikdy nenapadlo.

Pan Příhoda: Zdá se, že rád uvažujete o nových věcech. Jestli máte chvilku, rád bych vám na pár příkladech ukázal, že Bible je historicky přesná.

Pan Kováč: Klidně, ale nemám Bibli.

Pan Příhoda: To nevadí. Můžu vám to ukázat ve své. První příklad je v 1. Paralipomenon, 29. kapitole, ve verších 26 a 27. Píše se tady: „Pokud jde o Davida, syna Jišaiova, ten vládl nad celým Izraelem; a dnů, kdy vládl nad Izraelem, bylo čtyřicet let. V Hebronu vládl sedm let a v Jeruzalémě vládl třiatřicet let.“

Pan Kováč: A jak to dokazuje, že Bible je historicky přesná?

Pan Příhoda: Kritikové kdysi tvrdili, že král David vůbec neexistoval.

Pan Kováč: A proč to zpochybňovali?

Pan Příhoda: Kromě Bible totiž nebylo o jeho životě moc důkazů. Ale v roce 1993 našel tým archeologů velmi starý kámen, na kterém bylo napsáno „Davidův dům“ a „král Izraele“.

Pan Kováč: To je zajímavé.

Pan Příhoda: Dalším člověkem, o kterém Bible mluví a taky se o jeho existenci pochybovalo, je místodržitel Pontský Pilát, který byl u moci v Ježíšově době. Píše se o něm v Lukášovi, 3. kapitole, 1. verši. Je uvedený mezi mnoha jinými vládními úředníky, kteří tehdy žili.

Pan Kováč: Vidím to. Píše se tu: „Když byl Pontský Pilát místodržitelem Judeje a Herodes byl oblastním vládcem Galileje.“

Pan Příhoda: Přesně tak. Někteří učenci dlouho pochybovali o tom, že Pontský Pilát existoval. Ale asi před 50 lety se na Blízkém východě našel  kámen, na kterém bylo zřetelně vyryté jeho jméno.

Pan Kováč: Hm, to jsem nikdy neslyšel. Abych řekl pravdu, vždycky jsem si vážil Bible jako literárního díla, ale nemyslím si, že by v dnešní době měla nějaký význam. Možná obsahuje přesnou historii, ale podle mě moc praktická nebude.

Pan Příhoda: Hodně lidí se na to dívá podobně. Já mám ale trošku jiný názor. Rád vám řeknu proč. Základní potřeby lidí se během staletí nezměnily. Vždycky potřebovali jídlo, oblečení a kde bydlet. A taky komunikovat a mít šťastnou rodinu. Těchto věcí si vážíme pořád, co myslíte?

Pan Kováč: To máte pravdu.

Pan Příhoda: Bible nám v tom všem může pomáhat. Proto se dá říct, že je pořád moderní.

Pan Kováč: Co tím myslíte?

Pan Příhoda: Chtěl jsem tím říct, že Bible obsahuje dobré rady, které platí dnes, stejně jako platily v době, kdy se psala.

Pan Kováč: A čeho se ty rady týkají?

Pan Příhoda: Bible nám ukazuje třeba to, jak mít rozumný pohled na peníze, jak mít šťastnou rodinu nebo jak být dobrým přítelem. Je jako mapa, která nám pomáhá vyznat se v životě. Řekl byste například, že je dnes lehké být dobrým manželem a hlavou rodiny?

Pan Kováč: No, to není. Jsem ženatý asi rok a není vždycky jednoduché se s manželkou shodnout.

Pan Příhoda: Je to tak. Bible ale obsahuje jednoduché rady, které fungují. Můžeme se podívat třeba do 5. kapitoly Efezanům a přečíst si verše 22, 23 a 28. Můžu vás poprosit, jestli byste je přečetl?

Pan Kováč: Dobře. „Ať se manželky podřizují svým manželům jako Pánu, protože manžel je hlavou své manželky, jako i Kristus je hlavou sboru, neboť je zachránce tohoto těla.“ A tady dál se říká: „Takto by měli manželé milovat své manželky jako svá vlastní těla. Kdo miluje svou manželku, miluje sebe.“

Pan Příhoda: Děkuju. Myslíte si, že kdyby se oba manželé řídili touto jednoduchou radou, byli by šťastnější?

Pan Kováč: Myslím, že ano. Jenže to se snadno řekne, ale hůř udělá.

Pan Příhoda: To je fakt. Nikdo z nás není dokonalý. Ve stejné kapitole najdeme verš, který nás povzbuzuje, abychom byli rozumní. * Rozumnost a ochota ustoupit jsou důležité pro každý vztah. S manželkou jsme zjistili, že Bible nám v tom pomáhá.

Pan Kováč: To zní dobře.

Pan Příhoda: Svědkové Jehovovi mají webové stránky, kde se dají najít zajímavé informace o manželství a výchově dětí. Pokud máte ještě pár minut, mohl bych vám je ukázat.

Pan Kováč: No, pár minut ještě mám.

Pan Příhoda: Skvělé. Adresa těch stránek je www.mt1130.com. Tohle je úvodní stránka.

Pan Kováč: To jsou hezké fotky.

Pan Příhoda: Jsou z kazatelské služby, které se věnujeme po celém světě. A tady je část „Manželé a rodiče“. Najdete tam několik krátkých článků na různá témata. Zaujalo vás něco z toho?

Pan Kováč: Třeba toto: „Jak v manželství spolupracovat při řešení problémů“. To by se mi mohlo hodit.

 Pan Příhoda: V tomto článku jsou čtyři kroky k řešení problémů. Všimněte si tohoto odstavce. Mohl byste ho prosím přečíst?

Pan Kováč: Klidně. „Jestliže je komunikace pro manželství totéž co krevní oběh pro lidské tělo, pak láska a úcta plní stejnou úlohu jako srdce a plíce.“ Hm, to je hezky řečeno.

Pan Příhoda: A je tady k tomu biblický verš. Můžete ho otevřít, když na něj ťuknete.

Pan Kováč: Aha, takže Efezanům 5:33: „Nicméně ať také každý z vás osobně miluje svou manželku jako sám sebe; naproti tomu manželka by měla mít ke svému manželovi hlubokou úctu.“

Pan Příhoda: Všiml jste si, že se tu klade důraz na to, aby každý dával to, co od něj ten druhý očekává?

Pan Kováč: Nejsem si jistý, jestli vám rozumím.

Pan Příhoda: Jednoduše řečeno, muž chce, aby k němu měla manželka úctu, a manželka zase chce, aby ji manžel ujišťoval o své lásce.

Pan Kováč: To je pravda.

Pan Příhoda: Pokud manžel hledá způsoby, jak dát své ženě najevo lásku, není pak pro ni jednodušší dávat mu najevo úctu?

Pan Kováč: To zní rozumně.

Pan Příhoda: Takže i když je tento biblický verš starý skoro 2 000 let, dobře vystihuje potřeby obou partnerů a dává užitečnou radu, která opravdu funguje. Když se tím manželé řídí, je to pak jako v tom přirovnání, které jsme si četli – „srdce a plíce“ manželství zůstanou zdravé.

Pan Kováč: Musím přiznat, že Bible je zajímavější, než jsem si myslel.

Pan Příhoda: Jsem rád, že to říkáte. Co kdybychom se tady zase někdy setkali? Zajímal by mě váš názor na myšlenky, které jsou pod nadpisem „Čtyři kroky k řešení problémů“. Je to ve stejném článku na našich webových stránkách. *

Pan Kováč: Budu rád. S manželkou se na to podíváme.