Paní Makiová: Dobrý den, paní Jungová. Potěšilo mě, že jste minulý týden přišla na setkání, kde jsme si připomněli smrt Ježíše Krista. * Jak se vám to líbilo?

Paní Jungová: Bylo to pěkné, ale musím přiznat, že jsem úplně všechno nepochopila. Vím, že hodně lidí spíš slaví narození Ježíše, než aby si připomínali jeho smrt. Můžete mi prosím vás znovu vysvětlit, proč je tak důležité si jeho smrt připomínat?

Paní Makiová: Ráda. Je pravda, že většina lidí slaví Vánoce. Ale svědkové Jehovovi si myslí, že nejdůležitější den, který bychom si měli připomínat, je den Ježíšovy smrti. Pokud máte chvilku, řeknu vám, proč si to myslíme.

Paní Jungová: Budu ráda.

Paní Makiová: Kdybych to měla říct jednou větou, svědkové Jehovovi si Ježíšovu smrt připomínají proto, že to Ježíš svým následovníkům přikázal. Podívejme se do Bible, co dělal poslední večer. Slyšela jste někdy o tom, že se svými věrnými učedníky jedl jídlo, které mělo zvláštní význam?

Paní Jungová: Myslíte Poslední večeři?

Paní Makiová: Přesně tak. Během toho jídla dal Ježíš svým následovníkům jasné pokyny. Byla byste tak hodná a přečetla jeho slova zapsaná u Lukáše 22:19?

Paní Jungová: Dobře. „Vzal také chléb, vzdal díky, rozlámal jej, dal jim jej a řekl: ‚To znamená mé tělo, které má být dáno ve váš prospěch. Stále to čiňte na mou památku.‘“

Paní Makiová: Děkuju. Všimněte si Ježíšova pokynu v poslední větě: „Stále to čiňte na mou památku.“ Těsně předtím Ježíš ukázal, co si v souvislosti s ním mají připomínat. Řekl, že dá svůj život ve prospěch svých následovníků. Podobná myšlenka je u Matouše 20:28: „Právě jako Syn člověka nepřišel, aby mu bylo slouženo, ale aby sloužil a dal svou duši jako výkupné výměnou za mnohé.“ To je důvod, proč se svědkové Jehovovi každý rok scházejí v den výročí Ježíšovy smrti – připomínají si výkupní oběť, kterou předložil. Díky jeho smrti mají poslušní lidé vyhlídku na věčný život.

Paní Jungová: Lidi říkají, že Ježíš zemřel proto, abychom my mohli žít. Ale upřímně řečeno, vůbec nechápu, jakou to má logiku.

 Paní Makiová: To se vám nedivím. Ježíšova výkupní oběť je těžký námět, ale zároveň jeden z nejkrásnějších v celé Bibli. Máte ještě chvíli?

Paní Jungová: Pár minut ještě mám.

Paní Makiová: Nedávno jsem o výkupném něco četla, tak se vám to pokusím jednoduše vysvětlit. Abychom výkupné pochopili, musíme rozumět tomu, co vlastně Adam s Evou způsobili, když zhřešili v zahradě Eden. Pomůže nám Římanům 6:23. Mohla byste ten verš přečíst?

Paní Jungová: Určitě. „Mzda, kterou platí hřích, je totiž smrt, ale dar, který dává Bůh, je věčný život skrze Krista Ježíše, našeho Pána.“

Paní Makiová: Děkuju. Můžeme si ten verš rozebrat. Všimněte si, jak začíná: „Mzda, kterou platí hřích, je smrt.“ Je to jednoduché pravidlo – trest za hřích je smrt. Bůh ho zavedl na počátku lidských dějin. Tehdy samozřejmě nikdo hříšný nebyl. Adam a Eva byli stvořeni dokonalí a všechny jejich děti se měly narodit dokonalé. Takže žádný důvod umírat neexistoval. Adam, Eva a všichni jejich potomci měli vyhlídku, že budou šťastně žít a nikdy nezemřou. Ale nějak se to zkomplikovalo.

Paní Jungová: Myslíte to, jak Adam a Eva snědli zakázané ovoce?

Paní Makiová: Přesně tak. Když to udělali – když se rozhodli, že Boha neposlechnou –, zhřešili. Tím si vlastně vybrali nedokonalost a stali se z nich hříšní lidé. Mělo to katastrofální následky nejen pro ně, ale taky pro všechny jejich potomky.

Paní Jungová: Jak to myslíte?

Paní Makiová: Zkusím vám to k něčemu přirovnat. Pečete ráda?

Paní Jungová: Jo, baví mě to.

Paní Makiová: Tak si představte, že máte úplně novou formu na bábovku. Ještě než ji použijete, spadne vám na zem a promáčkne se. Jak potom budou vypadat bábovky, které v ní upečete?

Paní Jungová: Budou stejně promáčklé jako ta forma.

Paní Makiová: No a podobné to bylo s Adamem a Evou. Když zhřešili, stali se z nich jakoby promáčklé formy. A protože se jim děti narodily až potom, jejich vadu zdědily – všechny se narodily hříšné. Ani vy, ani já jsme sice neudělaly nic špatného, ale protože jsme stejně jako všichni lidé Adamovými potomky, zdědily jsme nedokonalost a hřích a čeká nás smrt. Je to tak, jak jsme četly v Římanům 6:23. Trestem za hřích je smrt.

Paní Jungová: To ale není fér. Proč by měli všichni lidi trpět kvůli hříchu Adama a Evy?

Paní Makiová: Máte pravdu, není to fér. Spravedlivý Bůh proto rozhodl, že Adam s Evou by měli za svůj hřích zemřít. Ale u toho nezůstalo. Nám, jejich potomkům, dal naději. A teď se dostáváme k Ježíšově výkupní oběti. Podívejte se znovu do Římanům 6:23. Po slovech, že trestem za hřích je smrt, verš pokračuje: „Dar, který dává Bůh, je věčný život skrze Krista Ježíše, našeho Pána.“ Takže vysvobodit z hříchu a smrti nás může jedině Ježíšova smrt. *

Paní Makiová: V tomto verši je ještě jeden detail, na který bych vás ráda upozornila. Všimněte si, že se tady říká: „Dar, který dává Bůh, je věčný život skrze Krista Ježíše, našeho Pána.“ Pokud za nás trpěl a zemřel Ježíš, proč se tady píše, že výkupné je darem od Boha? Proč ne od Ježíše? *

Paní Jungová: Hm. To nevím.

Paní Makiová: Adama a Evu stvořil Bůh, a když ho v zahradě Eden neposlechli, zhřešili proti němu. Jejich vzpoura ho musela hodně bolet. Jehova ale rychle přišel s řešením. * Rozhodl se, že jeden z jeho duchovních tvorů přijde na zem, bude tady žít jako člověk a nakonec svůj život obětuje. Takže výkupné je vlastně darem od Boha. Můžeme se na to podívat ještě z jiného úhlu. Přemýšlela jste někdy o tom, co Bůh musel cítit, když Ježíš umíral?

Paní Jungová: Ani ne.

Paní Makiová: Vidím, že tady leží nějaké hračky. Asi máte děti, že?

Paní Jungová: Mám, syna a dceru.

Paní Makiová: Jako rodič si nejspíš dokážete představit, jak se asi cítil Bůh Jehova v den, kdy jeho Syn zemřel. Co prožíval, když z nebe viděl, jak jeho milovaného Syna zatkli, jak se mu posmívali a bili ho pěstmi. A jak se asi cítil, když ho přibili na kůl, kde pomalu a v bolestech umíral.

Paní Jungová: O tom jsem nikdy nepřemýšlela. Musel se cítit strašně.

Paní Makiová: Samozřejmě že nedokážeme úplně pochopit, jak mu bylo. Víme ale, že má city a taky proč to všechno dopustil. Pěkně je to vysvětlené u Jana 3:16. Přečtete to prosím?

Paní Jungová: Určitě. „Bůh totiž tak velice miloval svět, že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život.“

Paní Makiová: Děkuju. Podívejte se na začátek toho verše: „Bůh totiž tak velice miloval svět.“ Klíčová byla láska. Z lásky Bůh poslal svého Syna na zem, aby za nás zemřel. Výkupné je opravdu tím největším projevem lásky. A právě to si svědkové Jehovovi každý rok připomínají, když se schází v den výročí Ježíšovy smrti. Vysvětlila jsem vám to srozumitelně?

Paní Jungová: Ano. Děkuju, že jste mi věnovala svůj čas.