Proč jsou svědkové Jehovovi v politických záležitostech neutrální?
Svědky Jehovovy vedou k politické neutralitě náboženské důvody, které vycházejí z Bible. Nesnažíme se ovlivňovat politiky, nedáváme při volbách hlas žádné politické straně ani kandidátovi, sami na politické úřady nekandidujeme a také se nezapojujeme do akcí, které usilují o změnu vlády. Jsme přesvědčeni, že tento postoj má pevnou oporu v Bibli, která pro něj uvádí následující důvody.
Řídíme se příkladem Ježíše Krista, který odmítl přijmout politický úřad. (Jan 6:15) Své následovníky učil, že nemají být „částí světa“, a jasně jim ukázal, že by se v politických sporech neměli přidávat k žádné ze stran. (Jan 17:14, 16; 18:36; Marek 12:13–17)
Jsme loajální Boží vládě, o které mluvil Ježíš, když řekl: „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi.“ (Matouš 24:14) Jsme tedy zástupci Božího království a máme ohlašovat jeho příchod, takže zůstáváme neutrální v politických záležitostech všech zemí – včetně té, v níž žijeme. (2. Korinťanům 5:20; Efezanům 6:20)
Díky našemu neutrálnímu postoji můžeme dobrou zprávu o Božím království předávat opravdu všem lidem, bez ohledu na jejich politické názory. Snažíme se dávat svými slovy i způsobem života najevo, že řešení problémů lidstva necháváme na Boží vládě. (Žalm 56:11)
Díky tomu, že nás nerozděluje politika, tvoříme jednotné mezinárodní společenství. (Kolosanům 3:14; 1. Petra 2:17) Naopak mezi členy církví, které se pletou do politiky, existují rozkoly. (1. Korinťanům 1:10)
Respektujeme vládu. I když se nezapojujeme do politického života, respektujeme autoritu vlády ve své zemi. To je v souladu s biblickým příkazem: „Každý ať se podřizuje vládnoucí moci.“ (Římanům 13:1, Bible21) Dodržujeme zákony, platíme daně a nesabotujeme vládní projekty, které slouží k prospěchu občanů. Nepodílíme se na snahách o podvracení vlády, ale naopak se řídíme pokynem z Bible, abychom se modlili „za krále a za všechny, kdo jsou ve vysokém postavení“, a to zejména tehdy, když může mít jejich rozhodnutí vliv na svobodu uctívání. (1. Timoteovi 2:1, 2)
Zároveň také respektujeme právo ostatních lidí se do politiky jakkoli zapojit. Nijak například nenarušujeme průběh voleb a neobtěžujeme ty, kdo se jich účastní.
Je v křesťanství taková neutralita novinkou? Ne. Stejný postoj k politice a vládě měli i apoštolové a další křesťané v prvním století. Kniha Beyond Good Intentions uvádí: „Ačkoli první křesťané byli přesvědčeni, že jejich povinností je respektovat vládní úřady, nemysleli si, že by se měli účastnit politického dění.“ Podobně i v knize On the Road to Civilization se píše, že první křesťané „nepřijímali politické úřady“.
Představuje naše neutralita hrozbu pro národní bezpečnost? Ne. Přejeme si žít v míru a vlády se od nás nemají čeho obávat. Za pozornost stojí zpráva, kterou v roce 2001 uveřejnila Národní akademie věd na Ukrajině. K otázce naší politické neutrality je ve zprávě uvedeno: „Někomu se dnes možná tento postoj svědků Jehovových nelíbí; byl ostatně hlavním důvodem, proč proti nim v minulosti vznášeli obvinění představitelé totalitních režimů – nacistického i komunistického.“ I v době, kdy v Sovětském svazu čelili represím, však svědkové Jehovovi „zůstali poslušní zákonů své země. Poctivě a pilně pracovali v kolchozech [zemědělských družstvech] i v továrnách a pro komunistický režim nebyli žádnou hrozbou.“ Ve zprávě se dále píše, že ani dnes názory a zvyky svědků Jehovových nijak „neohrožují bezpečnost a stabilitu žádného státu“.