Zdá se, že arménská vláda konečně začala uznávat práva svých občanů, kteří kvůli svému svědomí odmítají vojenskou službu. Dne 23. října 2013 arménská vládní komise schválila žádost o civilní službu 57 z více než 90 svědků Jehovových, kteří ji podali (komise se bude zabývat i zbývajícími případy). Mezi svědky, kterým byla schválena žádost o civilní službu, bylo i 6 z 20 svědků uvězněných v jerevanské věznici Erebuni. Těchto šest vězňů bylo 24. října propuštěno. Komise projedná i žádosti zbývajících uvězněných svědků, kteří si přejí vykonávat civilní službu, a očekává se, že tito muži budou také propuštěni.

Věci se daly do pohybu, když byly 8. června 2013 přijaty pozměňovací návrhy k arménskému zákonu o náhradní službě, čímž byl tento zákon uveden do souladu s evropskými normami, a když byly 25. července přijaty příslušné prováděcí předpisy. Arménský prezident se 2. října o novelizovaném zákonu zmínil ve své řeči k Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy. Řekl: „Lidé, kteří nechtějí sloužit v armádě, protože jim to nedovoluje jejich svědomí, už nebudou trestně stíháni.“ Potom 3. října Arménie přijala zákon o amnestii, který snižoval tresty odpíračů vojenské služby o šest měsíců. Na základě této amnestie bylo 8. a 9. října propuštěno osm svědků, kterým zbývalo méně než šest měsíců do konce trestu.

Civilní služba nyní umožňuje těm, kdo kvůli svému svědomí odmítají vojenskou službu, aby byli své zemi prospěšní způsobem, který není s jejich biblicky školeným svědomím v rozporu. Mohou sloužit pod civilní správou, a ne pod arménskou armádou. Tato civilní služba bude trvat 36 měsíců a ten, kdo ji bude vykonávat, bude muset odpracovat 48 hodin týdně a bude mít nárok na 10 dnů dovolené za rok. Uchazečům bude přidělována práce v blízkosti jejich bydliště a jejich úkoly nebudou souviset s vojenskou činností.

Když se Arménie v roce 2001 stala členem Rady Evropy, tak jako každý nový členský stát se zavázala přijmout zákon o náhradní službě a propustit z vězení všechny odpírače. Navzdory tomu však mladé svědky dál trestně stíhala a posílala do vězení.

Určitá naděje odpíračům vojenské služby svitla, když 1. července 2004 začal v Arménii platit zákon o náhradní službě. Brzy se však ukázalo, že tato náhradní služba probíhá pod dohledem armády a má represivní charakter. Rada Evropy opakovaně upozorňovala na to, že tato náhradní služba není v souladu s evropskými normami. Například Parlamentní shromáždění Rady Evropy vyjádřilo ve své rezoluci č. 1532 (z roku 2007) „hluboké znepokojení nad tím, že neexistuje služba, která je v pravém smyslu civilní, a že desítky odpíračů vojenské služby, z nichž většina jsou svědkové Jehovovi, jsou nadále vězněny, protože jít do vězení je pro ně přijatelnější než vykonávat náhradní službu, jež ve skutečnosti není civilní“.

Znepokojení nad tím, že Arménie nadále vězní svědky, kteří odmítají vojenskou službu, vyjádřil také Výbor OSN pro lidská práva. V závěrečné zprávě ze svého 105. zasedání (v roce 2012) uvedl:

„Stát [Arménie] by měl zavést k vojenské službě alternativu, která by měla skutečně nevojenský charakter, byla by přijatelná pro všechny odpírače z důvodu svědomí a nebyla by represivní ani diskriminační, pokud jde o její povahu a trvání nebo výdaje s ní spojené. Stát by měl také propustit z vězení všechny, kdo kvůli svému svědomí odmítají vykonávat vojenskou službu nebo její současnou alternativu.“

Když zjistili, že u arménských soudů neuspějí, podali Vahan Bajatjan a další dva odsouzení mladí svědkové stížnost na Arménii k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP). Případ Vahana Bajatjana byl přelomový, protože Velký senát ESLP rozhodl 7. července 2011 drtivou většinou hlasů v jeho prospěch. Bylo to poprvé v historii, kdy ESLP prohlásil, že Evropská úmluva o lidských právech chrání ty, kdo z důvodu svědomí odmítají vojenskou službu. Po tomto příznivém rozsudku Velkého senátu následovaly další čtyři rozsudky, ve kterých se ESLP práv odpíračů vojenské služby zastal. *

Arménská vláda však rozsudek Velkého senátu v případu Bajatjan proti Arménii ignorovala a dál trestně stíhala a odsoudila 29 mladých svědků, kteří odmítali vojenskou službu. Dvacet tři z nich bylo uvězněno. V období mezi červencem 2011 a říjnem 2013 strávilo 86 mužů v arménských věznicích celkem 168 let. Někteří z nich podali kvůli tomuto nezákonnému věznění další stížnosti k ESLP.

Odpírači, kteří si odpykali celý trest, a ti, kteří byli propuštěni v říjnu 2013 doufají, že v souladu s nedávnými úpravami trestního zákoníku budou vymazány jejich záznamy v trestním rejstříku. Jinou otázkou zůstává, zda těm, kdo byli odsouzeni a uvězněni po rozsudku v případu Bajatjan, bude vyplacena náhrada škody.

Co všechno vyplyne z novely arménského zákona o náhradní službě, ukáže čas. Zdá se však, že Arménie se nyní zodpovědně snaží respektovat práva těch, kdo z důvodu svědomí odmítají sloužit v armádě.

Dlouhá cesta k zavedení přijatelné civilní služby