Luke 22:1-71
22 Áko dííkʼǫsh tʼáágééd bááh ályaii hodílzingo áłah náʼádleeh kʼadę́ę baa hoolzhíísh, éí atisʼadeesdzá bee bééhániihii yolyé.
2 Áko aláahgo náádaʼiiłniihii índa bee hazʼáanii yíndaʼniłtinii haash yitʼéego Jesus deidiyoołhéłígíí chʼééh yíkadadiltsʼiʼ, háálá diné yéédaaldzid.
3 Nítʼééʼ Júdas éí Iskáriyat joolyéhígíí Séítan hwiih yíyá, éí naakitsʼáadahígíí łaʼ jílı̨́,
4 áko éí dashdiiyáago aláahgo náádaʼiiłniihii índa bisiláo bindanitʼaʼí* baa hodizhdooʼááł biniyé bichʼįʼ hadzoodzííʼ.
5 Áádóó bił dahóózhǫǫdgo béeso haa deidooniłgo há dahodeezʼą́.
6 Áko bee lą́ adzisłı̨́įʼgo diné yílʼáhígíí doo binááłgóó baa hozhdidooʼáałgo haʼátʼéegoda há ashja doolíłígíí baa nitsídzízkééz.
Jesus éí atisʼadeesdzá bee bééhániihii hódahoołʼaahii bił dazhdooyı̨́ı̨́ł (Mt. 26:17-25; Mk. 14:12-21; Jn. 13:21-30)
7 Áko dííkʼǫsh tʼáágééd bááh ályaii hodílzingo áłah náʼádleeh bijı̨́ atisʼadeesdzá bee bééhániihgo dibé yázhí nááhániihii baa hoolzhiizh.
8 Áko Jesus éí Peter índa John ayííłʼaʼgo ííłní, Nihílááh, atisʼadeesdzá bee bééhániihgo yidánígíí dadiidı̨́ı̨́ł biniyé hashtʼedoohłííł.
9 Áádóó ábizhdííniid, Háadishąʼ hashtʼezhdoolííł nihííníʼní?
10 Áko áháłní, Jó, kin haalʼáá góneʼ ooʼáazhgo, áadi diné łaʼ bidaaʼí yee tó yooʼáałgo nihidááh doogááł; éí kin góneʼé yah ííyáago bikééʼ yah adoohʼash.
11 Ákweʼé kin bee bóhólníihii ábididoohniił, Naʼnitiní nilíinii áníłní, Diné nidahakáahgo bá nahazʼánígíí daatsʼí łahgo tʼáá shá hazʼą́? Ákweʼé shí áádóó shídahoołʼaahii atisʼadeesdzá bee bééhániihgo yidánígíí bił dadeeshı̨́ı̨́ł.
12 Áko kin náʼádeídi hótsaago hashtʼehoolyaago nihichʼįʼ íidoolííł, ákóneʼé hashtʼedidoohʼnííł.
13 Áko dashdiiʼáázh, nítʼééʼ tʼáá aaníí tʼáá áhodííniidígi átʼéego bikʼízhníʼáázh, áko atisʼadeesdzá bee bééhániihgo dadoodı̨́łígíí tʼáá áłdįįłtʼéego ájiilaa.
Bóhólníihii Bidiyingo Adą́ áyiilaa (Mt. 26:26-30; Mk. 14:22-26; 1Cor. 11:23-25)
14 Áádóó áajįʼ ahoolzhiizhgo daalʼaadii bił bikááʼ adání bichʼįʼ dasdineezbin.
15 Áko Jesus áhodííniid, Tʼah doo atíshiʼdilnééhdą́ą́ʼ díí atisʼadeesdzá bee bééhániihgo yidánígíí tʼáá íiyisí nihił dadeeshı̨́ı̨́ł nisin,
16 háálá ánihidishní, Éí doo náádeeshdı̨́įł da, Diyin God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii biiʼdi ałtso bohoolyaago índa.
17 Áko doodlı̨́įłii néidiiką́ągo sodoolzingo yaa ahééh niizı̨́įʼgo ádííniid, Díí nídadoohkaah áádóó ałtah dohkaahgo daahdlą́,
18 háálá ánihidishní, Kodóó chʼil naʼatłʼoʼii bitooʼ doo łaʼ náádeeshdlı̨́įł da, Diyin God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii baa hoolzhiizhgo índa.
19 Áádóó bááh néidiiʼą́, áádóó sodoolzingo yaa ahééh niizı̨́įʼgo niyiiztiʼgo hatainiihgo ání, Díí shitsʼíís [nihá ninádiníʼánígíí átʼé. Nídaahdı̨́įhgo bee shéédaałniih dooleeł.
20 Tʼáá ákótʼéego daʼjííyą́ą́ʼdóó bikʼijįʼ doodlı̨́įłii ałdóʼ néidiiką́ągo ádííniid, Díí doodlı̨́įłii shidił bee ahaʼdeetʼáanii ániidíii átʼé, éí nihá deeznaʼígíí átʼé.]*
21 Jóʼakon, nináshideeʼaahígíí kʼad kweʼé shił hólǫ́ǫgo bikááʼ adání yikʼi dah déesniiʼ.
22 Háálá Diné Silı̨́įʼii tʼáá bá haʼoodzíʼígi átʼéego dah diighááh, nidi diné nináhodiníʼánígíí éí doo hojoobaʼ ájíníi da!
23 Áko nidaʼahízhdílkidgo ádaʼahizhdiʼní, Nihí háidashąʼ ákódiiʼnííł?
Aláahgo éʼétʼé dooleełgi baa saad hólǫ́
24 Áádóó ałghadazhʼditʼáahgo baa nízhdiikaigo ádaʼahizhdiʼní, Nihí háidashąʼ aláahdi ániitʼéego baa nitsáhákees?
25 Áko Jesus áhodííniid, Aláahgo naatʼáanii danilíinii ałʼąą dineʼé yindantʼáii éí ayóogo ádídahólníihgo yindantʼáa łeh, áádóó ákweʼé bídahólníihii éí yáʼátʼéehgo ádaaníiłii dabidiʼníi łeh.
26 Nidi nihí doo ákódanohtʼée da; nihitahgóó aláahgo ayóó átʼéhígíí bíniʼdii éí akéédę́ę́ʼ naagháhígíí nahalin dooleeł, áádóó naatʼáanii nilíinii bíniʼdii naalʼaʼí nahalin dooleeł.
27 Jó, háájígoshąʼ aláahgo átʼé, biyaa niʼiikaahígíí daatsʼí, éí doodago naalʼaʼí nilı̨́įgo ayaa niʼiikaahígíí daatsʼí? Daʼ doósh biyaa niʼiikaahígíí da? Nidi shí tʼéí naalʼaʼígi átʼéego nihitahgi naashá.
28 Nidi nihí tʼéiyá nashíhodiʼntaahgi tʼáá áłahjįʼ shił dahólóonii danohłı̨́,
29 áko tʼáá shiTaaʼ éí bee shóhólníihgo bił hazʼáanii sheidiníʼánígi átʼéego shí ałdóʼ
30 bee shóhólníihgo bił hazʼą́ągi shitsʼą́ą́ʼ daʼdoohsı̨́ı̨́ł áádóó daʼdoohdlı̨́ı̨́ł, índa bikááʼdóó nidahatʼáii bikááʼ dah nisoodáago Ízrel naakitsʼáadahgo dineʼé bindanohtʼáa doogo nihaa dinishʼaah.
Peter éí Jesus doo bééhasin da bidizhdooniiłígíí tʼáá bítséedi baa haneʼ (Mt. 26:31-35; Mk. 14:27-31; Jn. 13:36-38)
31 Áko Bóhólníihii ádííniid, Sáíman, Sáíman, jóʼakon, tłʼoh naadą́ą́ʼ bigházhníłdééh nahalinígi átʼéego ándoolííł biniyé Séítan nííkeed.
32 Nidi ná sodeeszin, áko neʼoodląʼ bee aa dzódlí doo bígééd dííleeł da, áko adíísihígíí bitsʼą́ąjįʼ dah nídinidzáago, nikʼisóó dabidziilgo áńdadíídlííł.
33 Áko ábizhdííniid, Bóhólníihii, nił awáalyaaí deeshłeełgi, doodaiiʼ tʼáá nił shidiʼyoolyéełgi nidi bichʼįʼ nináʼádinishtʼą́ągo shił tʼáá áko.
34 Áko ábizhdííniid, Peter, ándishní, díí tłʼééʼ naaʼahóóhai bikąʼí tʼáadoo ániihí táadi doo hwééhasin da shididííniił.
Dah naʼayizii áádóó azis bee naʼaljidí índa diltłish
35 Áádóó ábizhdííniid, Dah naʼayizii áádóó azis bee naʼaljidí índa ké baʼaaníii tʼáágééd danihííłʼaad yę́ędą́ą́ʼ, daʼ íídą́ą́ʼásh tʼáadoo leʼé bídin danohłı̨́ı̨́ nítʼééʼ? Áko ádadííniid, Dooda lą́ą.
36 Áko ánááhodooʼniid, Nidi kʼad dah naʼayizii índa azis bee naʼaljidí bee hólónígíí, bíniʼdii neijaah. Índa diltłish bee ádinígíí bíniʼdii bibeeldléí baa nahóniihgo łaʼ neidiyoołnih.
37 Háálá ánihidishní, Bee hazʼáanii yitis nidahideestáalii bił biʼdééltaʼ, níigo bee akʼeʼashchínígíí shí shee bohodoolnííł, háálá sheinítʼı̨́įgo bee akʼedaʼashchínígíí éí bidahodoolnííł.
38 Áko ádadííniid, Shoo, Bóhólníihii, kóoní diltłish naaki nihee hólǫ́. Áko ábizhdííniid, Tʼáá éí tʼéiyá bíighah.
Jesus sodilzin (Mt. 26:36-46; Mk. 14:32-42)
39 Áádóó chʼízhníyáago, tʼáá ájítʼínígíí bikʼehgo Dził Álivz hoolyéhígóó dashdiiyá, áko hódahoołʼaahii ałdóʼ hakééʼ dah diikai.
40 Áadi jiníyáago ábizhdííniid, Sodadołzin, doo nihídahodínóotah da biniyé.
41 Áádóó tsé bee adzoolneʼ ánízahjįʼ bitsʼázhníyáago, áadi nitsizhdinígoʼgo sozdoolzingo ájíní,
42 ShiTaaʼ, íinínízingo díí doodlı̨́įłii shitsʼą́ąjįʼ kónílééh, ákondi shí íinisinígíí éí dooda, nidi ni íinínízinígíí ádoonííł.
43 Áko yáʼąąshdę́ę́ʼ diyingo naalʼaʼí hachʼįʼ niníyá, hadziil áhodoolííł biniyé.
44 Áko tʼáá íiyisí tiʼhojooníihgo tʼah nááyówehígo haleebee sozdoolzin, áko hatásiil diłgi átʼéego niʼjįʼ nidahidilchʼą́ą́ł.
45 Áádóó sozdoolzindę́ę́ʼ nízhdiiʼnaʼgo hódahoołʼaahii baa nídzídzá, nítʼééʼ yíní danilı̨́įgo daʼałhosh lá,
46 áko ábizhdííniid, Haʼátʼéegoshąʼ daʼołhosh? Doo nihídahodínóotah da biniyé nídoohjeehgo sodadołzin.
Jesus ninádeetʼą́ áádóó biʼdiiltsood (Mt. 26:47-56; Mk. 14:43-50; Jn. 18:3-11)
47 Tʼah yájíłtiʼgo, diné tʼóó ahayóí haa nánízą́, áko diné Júdas yolyéhígíí, éí naakitsʼáadahígíí łaʼ nilíinii aníʼeezh. Áko Jesus yidootsʼǫs biniyé yichʼįʼ dah diiyá,
48 nidi Jesus ábidííniid, Júdas, daʼ Diné Silı̨́įʼiísh yiitsʼǫsgo ninádiníʼaah?
49 Áko hanaagóó naazínígíí áhodiʼdoolníłígíí yaa ákodaniizı̨́įʼgo ádadííniid, Bóhólníihii, daʼ diltłishísh bee bitaa daʼiilghaał?
50 Áko łaʼ aláahgo nááʼiiłniihii binaalteʼ néidííłhaalgo bijaaʼ nishʼnáájíígíí naʼiidiiłhaal.
51 Nidi Jesus ádííniid, Hániʼdii tʼáá díí tʼéiyá ádoonííł! Áko bijaaʼ bizhdeelchidgo doo átʼéhí da áńjiidlaa.
52 Nítʼééʼ Jesus éí aláahgo náádaʼiiłniihii áádóó kin biiʼ sohodizin bił hazʼą́ągi siláo bindanitʼaʼí índa diné yá aląąjįʼ naazíinii dahwiidoołtsoł biniyé haa yíkaígíí ábizhdííniid, Daʼ diltłish índa tsihał dayínóhjáahgo aghaʼiiʼníiłii bichʼįʼ oonééł nahalingoósh shichʼįʼ chʼínooná?
53 Shą́ą́ʼ, tʼáá ákwíí jı̨́ kin biiʼ sohodizin bił hazʼą́ą́ góneʼ nihitaasháá nítʼééʼ, nidi tʼáadoo dashoołtsood da. Nidi nihí kʼad óhólnííh nihá baa hoolzhiizh, índa chahałheeł bibee óhólnííh ałdóʼ baa hoolzhiizh.
Peter éí, Jesus doo bééhasin da, jiní (Mt. 26:57,58,69-75; Mk. 14:53,54, 66-72; Jn. 18:12-18,25-27)
54 Ákohgo siláo dahoołtsoodgo dah dahodiilóóz, áádóó aláahgo nááʼiiłniihii bikin góneʼ yah adahazlóóz. Peter éí tʼáá nízaadę́ę́ʼ akééʼ yigááł,
55 áko siláo éí kin binaagi hazʼą́ągo bináʼástłʼin ałníiʼdi dideideeshjéeʼgo ákwii dineezbingo naháaztą́, ákwii Peter atah dzineezdá.
56 Nítʼééʼ honibąąhgi dzizdáago asdzání naalʼaʼí léiʼ hazhóʼó honééłʼı̨́įʼgo áháłní, Díí diné ałdóʼ Jesus yił naakai niʼ.
57 Nidi dooda jidííniid, kójíníigo, Asdzání, shígaʼ éí doo hwééhasin da.
58 Nítʼééʼ tʼóó nááhodooʼnaʼígo náánáłaʼ nááhoołtsą́ągo ánááhodooʼniid, Ni ałdóʼ éí łaʼ ánítʼı̨́. Nidi Peter ázhdííniid, Dooda, kwáʼásiní, shí dooda.
59 Tʼááłáhídi daatsʼí ahééʼílkidóó bikʼijįʼ łaʼ ánáázhdíʼní, Tʼáá aaníí díí diné ałdóʼ Jesus yił naakaígíí łaʼ átʼı̨́ı̨́ lá, háálá Gálilii dineʼé jílı̨́, níigo yee niilteeʼ.
60 Nidi Peter ádííniid, Kwáʼásiní, baa nánítʼínígíí tsʼídá doo shił bééhózin da. Tʼáá áko, tʼah yájíłtiʼgo, naaʼahóóhai bikąʼí ádííniid.
61 Áko Bóhólníihii nídzízyizgo Peter jinééłʼı̨́ı̨́ʼ. Áko Peter éí Jesus, Díí tłʼééʼ naaʼahóóhai bikąʼí tʼáadoo ániihí táadi doo hwééhasin da shididííniił, hodííniidii bééjoolniiʼ.
62 Áko chʼízhníyáago aníjíchago jíícha.
Jesus bá nahastʼiʼ áádóó nibíʼíltsxas (Mt. 26:67,68; Mk. 14:65)
63 Nítʼééʼ diné éí Jesus yaa ádahalyánígíí Jesus yá nidahastʼiʼ áádóó niyíʼdaʼastsxas,
64 áádóó hanákʼee ninádaʼałbałgo nidahódíłkidgo ádaaní, Diyin God yá halneʼii nílı̨́įgo, háishąʼ nándííłtsʼin bee nihił hólneʼ.
65 Áádóó saad doo adaaníinii ląʼí yee há hadahaasdzíiʼgo dahwéédzííʼ.
Jesus éí diné ándahaʼáii bidááhdę́ę́ʼ nihoʼdeedlóóz (Mt. 26:59-66; Mk. 14:55-64; Jn. 18:19-24)
66 Hoosʼįįdgo, diné yá aląąjįʼ naazíinii, éí aláahgo náádaʼiiłniihii índa bee hazʼáanii yíndaʼniłtinii yił áłah silı̨́ı̨́ʼ, áko éí aa hwiinítʼı̨́įjįʼ adahazlóozgo ádahałní,
67 Christ nílı̨́įgo, haaʼíshąʼ bee nihił hólneʼ. Nidi Jesus áhodííniid, Bee nihił hweeshneʼgo, doo deidoohdląął da,
68 áádóó nanihídééłkidgo, ałdóʼ doo shił dahodoołnih da, [doo nidi shéédadidoohchił da].
69 Nidi kodóó Diné Silı̨́įʼii éí Diyin God aláahgo bidziilii binishʼnáájí dah bidíʼnóoldaał.
70 Áko tʼáá ałtso ádadííniid, Daʼ ákoósh Diyin God biYeʼ nílı̨́? Áádóó ábizhdííniid, Jó, tʼáá nihí éí hó ájítʼı̨́ dashidohní.
71 Áko ádadííniid, Haʼátʼíísh ałdóʼ biniyé łaʼ chʼínáádahótʼaah doo? Háálá tʼáá nihí tʼáá hó ázhdííniidígíí dasidiitsʼą́ą́ʼ.
Footnotes
^ Sodizin bá hooghan yikʼi dadéezʼı̨́įʼii éí Líívai dineʼé binaanish ádayósin nítʼééʼ.
^ Shidił bee ahaʼdeetʼáanii ániidíii nínígíí éí naaldlooshii nááhaazniiʼii bidił diné bikʼístah yę́ę éí nahalin. Jer. 31:31-34.
