1, 2. Ląʼí diné haʼátʼíí daaníigo ndaʼídíłkid?

TÓNTEEL bitłʼáahdi niʼ hidiʼnáahgo tó bííshgháán náádadiidáahgo taah bąąhgóó dahooghanę́ę ałtso adíítąądgo áyiilaa. Hastiin léiʼ churchgi beʼeldǫǫh yee diné yitaaʼasdongo łaʼ yee atíyiilaa dóó neistseed. Amá nilı̨́įgo cancer bidiʼnínígíí bibee iiná ninéidiidlá, ashdlaʼ éí haʼáłchíní ńtʼééʼ.

² Kódahootʼįįhgo éí ląʼí diné ádaaníił łeh, “Haʼátʼíí biniyé diné daʼahijoodlá índa ałchʼįʼ nidahwiiłná?” Niísh ałdóʼ łaʼda ákwii nínízin łeh?

3, 4. (a) Habákak haʼátʼíí níigo naʼídéełkid? (b) Haitʼéego Jiihóvah bił ná hoolneʼ?

³ Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ hastóí łaʼ God ayóó átʼéego dayoodlą́ą́ ńtʼééʼ yę́ę baa dahaneʼgo, ałdóʼ tʼáá ákótʼéego ndaʼídééłkid. Habákak éí łaʼ kótʼéego Jiihóvah nayídééłkid: “Haʼátʼíishąʼ biniyé doo ákwii ádaatʼéii yishʼı̨́įgo áshiinilaa áádóó doo yáʼáshóonii níshʼı̨́įgo áshíínísin? Jó, nidaʼiiłchxǫǫh índa tʼáá naʼníleʼdii áhooníiłii tʼéí shinááł baa ooldah; ahiníʼdiiltłáád áádóó ałghaʼditʼááh baa ooldah.”​—Habakkuk 1:3.

⁴ Habakkuk 2:2 dóó 3 góneʼ bínaʼízhdééłkid yę́ę God éí hashtʼéédadeeshdlííł níigo yee hachʼįʼ ádee haadzííʼ. Jiihóvah éí ayóóʼánihóʼní. Diyin Bizaad ání: God “nihaa áhályą́.” (1 Peter 5:7) God éí achʼįʼ nahwiiʼná yijoołxá. (Isaiah 55:8, 9) Haʼátʼíí biniyé achʼįʼ nidahwiiʼná? Díí baa nídíitʼįįł.

5. Achʼįʼ nahwiiʼná, haitʼéego baa hwiinítʼı̨́? Diyin Bizaad éí haʼátʼíí ní?

⁵ Hazhóʼó God baa nidazhʼnitin dooleeł yę́ę, God íinízingo yeeʼ nihichʼįʼ nidahwiiʼná, dajiní. Índa łaʼda tʼáá ałtso bichʼįʼ áhóótʼįįdígíí éí God haidiníʼą́, éí biniyé ákóhoʼdiilyaaígíí doo nihił béédahozin da, dajiní. Diné noonééł, áłchíní ałdóʼ, éí yáʼąąshdi God bił dahojílǫ́ǫ doo, ałdóʼ dajiní. Díísh tʼáá aaníí? Jiihóvah éí doo yáʼádaashóonii doo bí bitsʼą́ą́dóo da. Diyin Bizaad ání: “Éí bąą diné akʼidadiʼyootįįhii dashíísółtsʼą́ą́ʼ; Diyin God yeeʼ doo yáʼáshóonii tsʼídá doo ííléeh da, índa Aláahgo Ayóóʼábóodziilii éí doo ákwii éʼétʼéii tsʼídá doo ííléeh da.”​—Job 34:10.

6. Achʼįʼ nidahwiiʼná, haʼátʼíí biniyé God bee bikʼíhátʼááh?

⁶ Tʼóó ahayóí diné bichʼįʼ nidahwiiʼnáago God yee yikʼídahaʼááh. Háálá ádeinízingo God éí ádíhólnííh. Ndi Bíhooʼaah 3 góneʼ, Séítan Devil nilíinii éí díí nihił hoogáłígíí bí yee ádíhólníihgo, baa ídahwiilʼą́ą́ʼ.

7, 8. Haʼátʼíí biniinaa achʼįʼ nidahwiiʼnáago hoolzhish?

⁷ Diyin Bizaad ání, “doo yáʼáshǫ́ǫ́góó naagháii nihokáaʼgi tʼáá átʼéé nítʼééʼ bee” bóhólnííh. (1 John 5:19) Díí ádíhólníihii Séítan tʼáá íiyisí doo joobaʼgóó atéʼéłʼı̨́. Bí éí “nahasdzáán tʼáá siʼą́ą́ nítʼééʼ yinaʼaloʼii” nílı̨́. (Revelation 12:9) Tʼóó ahayóí diné, Séítan yikʼehgóó deíkááh. Éí bąą, yoochʼííd, ajoodlá, índa doo aa hojoobaʼgóó nihił hoogááł.

⁸ Doo díí tʼéiyá biniinaa áchʼįʼ nidahwiiʼnáa da. Ádam dóó Íiv doo akʼeh hółʼı̨́ı̨́góó biniinaa baʼáłchíní bichʼįʼ nidahwiiʼná dóó ałchʼįʼ nidahwiiłná. Shí yeeʼ niláahdi áníshtʼé, daʼahidiʼní. Diné ałkʼinéijah, anaaʼ  ádeiłʼı̨́, índa ádee dahooldzíiʼgo nidaakai. (Ecclesiastes 4:1; 8:9) “Tʼáadoo kótʼé ílíní doo bá yáʼátʼéehii bikʼi hwiileeh,” áko bitsʼą́ą́dóó bichʼįʼ dahodiiʼnááh. (Ecclesiastes 9:12) Nihidáahdi doo éédahózin da, doo áhodoonííł yę́ęgi áhootʼįįh.

9. Haʼátʼíí biniyé Jiihóvah éí achʼįʼ nahwiiʼná tʼóó yá hasʼą́?

⁹ Jiihóvah éí achʼįʼ nahwiiʼná doo akʼijįʼ kwííłʼı̨́į da. Anaaʼ índa atéʼéʼélʼı̨́ ádaatʼéii éí God doo bee bikʼíhwiitʼáah da doo. Báádahadzidgo atídaʼoolíiłii, niʼ nídahidiʼnáhígíí, níyoltsoh, dóó tó nídaadląąh ádaatʼéii, éí doo God bitsʼą́ą́dóo da. Ndi kwíinínízin shı̨́ı̨́, ‘Jiihóvah yeeʼ, ayóó áhóodziil, ákosh haitʼéego báádahadzidgo atídaʼoolíiłii doo niʼájíléeh da?’ Nihił béédahózingo God ayóóʼánihóʼní, ákondi achʼįʼ nidahwiiʼná tʼóó yee hasʼą́ągi Biniyéii hólǫ́ǫgo átʼé.​—1 John 4:8.

10. Séítan haʼátʼíí níigo Jiihóvah saad yííʼááh?

¹⁰ Íídendi Séítan éí Ádam dóó Íiv yóóʼazhnííʼaaʼ, éí God yeeʼ doo yáʼátʼéehgo nahaʼáii jílı̨́, hałní. Ałdóʼ ání, God yeeʼ yáʼádaatʼéehii nihitsʼą́ąjįʼ kwííłʼı̨́. Séítan éí shí yeeʼ Jiihóvah biláahdi nahaʼáii nishłı̨́ ní. Éí God tʼáágééd yiitʼashgo bíighah jidínóozįįł hóʼníigo ání.​—Genesis 3:2-5; Endnote 27 níníłʼı̨́.

11. Haʼátʼíí naʼídíkid shı̨́ı̨́, bee nihił náhodoonih daniidzin?

¹¹ Ádam dóó Íiv éí Jiihóvah doo bikʼeh hojííłʼįįd da. Tʼáá nihí haʼátʼíí shı̨́ı̨́ yáʼádaatʼéehii índa doo yáʼádaatʼéehii bee ádá nahwiitʼáago bikʼeh yiitʼash doo, jiniizı̨́ı̨́ʼ. Áko Jiihóvah haitʼéego díí doo ákótʼéégóó tsíhodeeskéezgi índa tʼáá bí tʼéiyá nihá yáʼádaatʼéehii bił bééhózingi ííshjání ánéidoodlííł?

12, 13. (a) Doo akʼeh dahółʼı̨́įdii yę́ę, haʼátʼíí biniinaa tʼáadoo bibeʼiinaʼ náádadiilyáa da? (b) Jiihóvah éí haʼátʼíí biniyé Séítan hooʼáałgo dóó bílaʼashdlaʼii akʼi dahwéeʼaahgo yá hoołʼaʼ?

 ¹² Jiihóvah éí Ádam dóó Íiv, doo tʼáá ákǫ́ǫ́ bibeʼiinaʼ ninéidiidláa da. Ndi, haʼáłchíní éí hodooleeł niizı̨́ı̨́ʼ. Áko díí áłchíní náás daʼdeeshchínígíí éí hooʼáałii łaʼ ádá nídazhdidoołtéełgo Jiihóvah há yee hoołʼaʼ. Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii hadaałtʼéego nahasdzáán bikáaʼgi kéédahatʼı̨́į doo biniyé áyiilaa. Díí éí tʼáá aaníí ákódoonííł. Devil éí díí doo ádooníił da nízin.​—Genesis 1:28; Isaiah 55:10, 11.

¹³ Séítan éí tʼóó ahayóí diyingo ndaalʼaʼí binááł, Jiihóvah kójítʼé yiłníigo yaatįįh yíyá. (Job 38:7; Daniel 7:10) Áko Séítan éí Jiihóvah kwííłníigo tʼáá daatsʼí aaníí ádíní, hałníigo Jiihóvah há hoołʼaʼ. Áádóó ałdóʼ Séítan bikʼehgo bílaʼashdlaʼii nahatʼaʼ nidahizhdooʼáałgo há yee hoołʼaʼ. Éí tʼáá sáhí God tʼáágéedgo ayóó ádazhdoonííł daatsʼí hóʼníigo atʼı̨́.

14. Kónízáajįʼ ahoolzhiizh, kʼad haʼátʼíí bééhoozin?

¹⁴ Bílaʼashdlaʼii akʼi dahojéeʼaahgo kʼad ląʼí nááhai, ndi doo bídazhneelʼą́ą da. Séítan biyoochʼííd lá. God tʼéiyá bílaʼashdlaʼii yíká adoolwoł. Jeremiah tʼáá aaníí aaníí lá: Jiihóvah “nílíinii, shił bééhózingo diné yikʼehgo hináa dooleełígíí doo biiʼ hólǫ́ǫ da. Diné biyoołááł dooleełii . . . ádin.”​—Jeremiah 10:23.

15, 16. (a) Haʼátʼíí biniinaa Jiihóvah éí achʼįʼ nahwiiʼná konízaadgóó bił hoolzhishgo áyósin? (b) Séítan bitsʼą́ą́dóó dadeeztʼiʼii, haʼátʼíí biniinaa Jiihóvah tʼah doo hashtʼe néiidleeh da?

¹⁵ Haʼátʼíí biniinaa Jiihóvah éí achʼįʼ nahwiiʼná konízaadgóó bił hoolzhishgo áyósin? Haʼátʼíí biniyé  doo yáʼádaatʼéehii doo niʼkwííléeh da? Kʼad bééhoozin Séítan éí nahaʼá doo yíneelʼą́ą da lá. Bílaʼashdlaʼii éí tsʼídá tʼóó ahayóí ałʼąą ádaatʼéego nahatʼá nayídaneeztą́ą́ʼ, áko ádá nahatʼá doo bídazhneelʼą́ą da. Science dóó technology wolyéhígíí ayóó átʼéego hoł béédahozin. Ákótʼée ndi, tʼóó tséʼédin doo aheełtʼéégóó aa nitsáhákees, téʼéʼı̨́, anaaʼ, índa doo tsʼíí áhootʼéégóó nihił hoogááł. Bílaʼashdlaʼii tʼáá sáhí God tʼáágéedgo ádá dahozhdidooʼáałgi doo bíighah da.

¹⁶ Achʼįʼ nahwiiʼná Séítan bitsʼą́ą́dóó dadeeztʼiʼii Jiihóvah tʼah doo hashtʼe néiidleeh da. Tʼóó bá hashtʼéijiidlaago éí Séítan hooʼáałgo bíighah lá hwiidínóodzįįł. Áádóó ałdóʼ bílaʼashdlaʼii éí ádá ndahwiitʼáago bídeíníigah dadínóozįįł. Ndi díí yoochʼííd átʼé. Háálá Jiihóvah bił bééhózingo ádá nahatʼá doo bídazhneelʼą́ą da. Jiihóvah éí doo biyoochʼíid da.​—Hebrews 6:18.

17, 18. Séítan ałtso hóółchxǫʼígíí, Jiihóvah haitʼéego yaa nitsíkees?

¹⁷ Séítan dóó bílaʼashdlaʼii doo akʼeh dahółʼı̨́ı̨́góó biniinaa achʼįʼ nidahwiiʼnánígíísh Jiihóvah hashtʼéédoodlííł? God beego éí tʼáá ałtsoní bohónéedzą́. Jiihóvah bił bééhózingo Séítan saad yee ííʼááh yę́ę tʼáá daatsʼí aaníí ájíníigi, bééhodoozįįłgo átʼé. Áádóó bééhoozingo Jiihóvah yinahazʼáanę́ęgi átʼéego, nahasdzáán ayóó áhonóolingo íidoolííł. “Jishchááʼ góneʼ naazhjéʼígíí tʼáá ałtso” náábidiʼdooljah. (John 5:28, 29) Diné doo bitah dahoneezgai da doo, índa anoonééł ádin doo. Jiihóvah éí Jesus choidoołʼįįłgo, Séítan ałtso yiyííłchxǫʼ yę́ę hashtʼéédoodlííł. (1 John 3:8) Baa hózhǫ́, Jiihóvah éí konízaadgóó nihił haʼólníigo hoolzhish. Áko béédahodiilzįįł dóó nihí naatʼáanii ádadiilnííł. (2 Peter 3:9, 10 yíníłtaʼ.) Shéédahodoosįįł  nihóʼní. Azhą́ shı̨́ı̨́ nihichʼįʼ nidahwiiʼnáa ndi, hadaʼííníilníigo ánihósin.​—1 Corinthians 10:13 yíníłtaʼ; 1 Timothy 2:4.

¹⁸ Jiihóvah éí shá nanilʼaʼ, doo nihił níigo yínihiniłchéeh da. Nihíniʼ bee ádá nitsíikeesgo yił ánihiilaa. Díí haitʼéego nihił nilı̨́įgi baa nídíitʼįįł.

19. Jiihóvah haʼátʼíí nihainílá? Haʼátʼíí biniyé baa ahééh niidzin doo?

¹⁹ Jiihóvah éí nihíniʼ bee ádá nitsíikeesgi nihainíláhígíí naaldlooshii éí doo yee níláa da. Naaldlooshii éí tʼáá íídą́ą́ʼ ádooníiłgi biih daasyá. Ndi nihí éí niheʼiinaʼ siláagi binidahwiitʼá. Jiihóvah bił hóshǫ́ǫgo ádadiilnííł daatsʼí daniidzin doo. (Proverbs 30:24) Robots doo nidahoniidlin da. Kóníshtʼée doo niidzin, nihikʼis dooleełii, áádóó niheʼiinaʼ ádiilníiłgi éí tʼáá nihí bee ádá baa nitsíikees łeh. Háálá Jiihóvah éí nihił hózhǫ́ǫ doo nízin.

20, 21. Haʼátʼíí éí tsʼídá yáʼátʼéehii nídidíílééł?

²⁰ Jiihóvah éí ayóóʼáshííníʼníi doo, nihóʼní. (Deuteronomy 11:1) Azhéʼé éí beʼawééʼ “ayóóʼánííníshʼní” bił níigo yaa bił hózhǫ́ǫ łeh. Tʼáá nihí íiniidzingo Jiihóvah bá neelʼaʼ doo, doodaiiʼ doo íiniidzin da doo. Séítan, Ádam dóó Íiv éí Jiihóvah doo dazhniizı̨́įʼ da. Níniʼ bee ádá nitsíníkees biniyé neiyílyáhígíí, ní haitʼéego choiníłʼı̨́į doo?

²¹ Jiihóvah bee bá nanilʼaʼ doo. Tʼóó ahayóí diné ákódaadzaago Séítan yitsʼą́ąjįʼ dah dahidiikai. (Proverbs 27:11) Kʼad éí haa díínííł? God éí nahasdzáán ániidígo ánáyiidlaago, achʼįʼ nahwiiʼná ałtso nahjįʼ kwíyiilaago, áadi atah honílǫ́ǫ doo. Bíhooʼaah 12 góneʼ díí bee nił hodooní.