Skip to content

Skip to table of contents

NAʼÍDÍKIDÍGÍÍ 2

Haʼátʼíísh Biniyé Ánóoshłinígíí Baa Shíniʼ?

Haʼátʼíísh Biniyé Ánóoshłinígíí Baa Shíniʼ?

DÍÍ BAA NITSÍNÍKEES

Ázhnóolinígíí éí doo áłtségo baa nitsáhákees da.

NISH ÉÍ HAA DÍÍNÍÍŁ?

Díí áhoonííł jiní: Julia éí mirror yiiʼ nídítʼįįhgo, ayóó laʼ áníshdííl tʼéí nízin. “Haalá yitʼéego ánístsʼósí deeshłeeł,” nízin—azhą́ shı̨́ı̨́ bimá dóó bizhéʼé dóó dabikʼis tʼóó yeeʼ “sínígan” dabiłníi ndi.

Julia éí “ashdlaʼ dahidídloʼ bíighahgo” ánáánísdzólí doo nízinígíí biniinaa ádizhdeeshnish. Éí doo ajiyą́ą́góó díkwíida yidoołkááł bíighah . . .

Julia átʼéegi ádaa nitsísíníkéezgo, éí haa díínííł?

DÍÍ ÁŁTSÉ BAA NITSÍNÍKEES!

Łah da shı̨́ı̨́ ádinílʼı̨́įgo, mirror yíchxǫʼígíí biiʼ díníʼı̨́ı̨́ʼ nahalin łeh

Ázhnóolin baa hániʼgo tʼáadoo átʼéhé da. Diyin Bizaad biiʼ ndi éí yáʼátʼééh ní. Éí Sárah, Réíchel, Ábigeil, Jóseph, dóó David dajízhóní níigo baa chʼídahwiistʼą́. Diyin Bizaad áníigo éí asdzání Ábishag éí “tʼáá íiyisí nizhóní” ní.—1 Kings 1:4.

Ákótʼéii ndi, ląʼí nooséłí ádanóolingi tʼáá éí tʼéiyá baa naanish dabiiłhé. Éí tʼáá íiyisí hodołchǫǫłgo átʼé. Díí baa ákonínízin:

  • Łah naʼalkaahgo díí bééhoozin. Atʼééké 58 percentgo shí éí ayóí áníshdííl daaní, ákondi tʼáá 17 percentgo tʼéiyá éí t’áá aaníí lá.

  • Áádóó łah ninááʼálkaahgo sáanii éí ayóó ánísdáás danízin, ákondi éí 45 percentgo biʼohgo dah dahidídloʼ lá!

  • Áko nooséłí łaʼ ánístsʼósí doo danízingo chʼiyáán achʼįʼ yaa danichįʼgo anorexic daazlı̨́ı̨́ʼ. Ákohgo áłchʼídígo tʼéiyá nídaʼadı̨́ı̨́h.

Díí anorexia dóó ąą dahazʼą́ ákódaatʼéhígíí bee nąąh dahohʼaʼgo éí níká adoowołígíí hánítʼı̨́. Áłtsé éí nimá doo nizhéʼé doodaiiʼ háiida baʼíínílíhígíí bił hodíílnih. Diyin Bizaad ání: “Akʼis éí tʼáá áłahjįʼ bił ayóóʼáhijóʼníi łeh, áádóó hade áhootʼįįhgo tʼáá łaʼ bił hajííʼáázh yileeh.”—Proverbs 17:17.

DÍÍ NIŁ BÉÉHÓZINGO ÉÍ NÁ YÁʼÁTʼÉEH DOO!

Íiyisí bee jízhónígíí yeeʼ éí hazhóʼó ádééhojílzinígíí binahjįʼ łeh. Naatʼáanii David biyeʼ Ábsalam baa nitsíníkees. Diyin Bizaad ání:

‘Áko Ízrel dineʼé tʼáá átʼéé nítʼééʼ bitahdóó diné doo łaʼ Ábsalam baa dzólnínígi átʼéego baa haʼniih da . . . tʼáá íiyisí hadíłtʼé.’—2 Samuel 14:25.

Ákondi díí hastiin ániid naagháhígíí ayóó ádaa dzódlí, tʼáá hazááká ájoonííł dóó ayóó binaʼadloʼ! Diyin Bizaad biiʼ éí Ábsalam doo yáʼáshǫ́ǫ́góó baa chʼíhwiistʼą́. Éí hastiin doo ádaa yánízingóó doo akʼeh hółʼı̨́į da, dóó ajoołáago naʼałtseedii jílı̨́ ní.

Tʼáá ákónéehee, Diyin Bizaad kónihiłní:

“Áko iiná ániidíii biih dahisoohkai.”Colossians 3:10.

“Tʼáadoo nihikááʼdóó átʼéii dadíínóhshóní . . . nidi tʼáá aaníí nihiyiʼdi átʼéii dadíínóhshóní.”—1 Peter 3:3, 4.

Jízhóní doo jinízingo éí tʼáadoo átʼéhé da, ndi ánítʼéiijígo aláahdi ílı̨́. Yáʼádaatʼéehii bee ájítʼéii éí tʼáá aaníí nizhóní, éí ayóó áhóodziil dóó ayóó ájínóolinígíí biláahdi átʼé! “Ayóó ájínóolingo éí tʼáadoo hodinaʼí hwéé hoʼdilzįįh,” ní Phylicia, “ákondi, ájítʼéiijígo íiyisí diné yee hwéédaalniih łeh.”

ÁNÍÍNÍLINÍGÍÍ HAZHÓʼÓ DÍNÍILʼĮĮŁ

Áníínílinígíísh tʼáá áłahájįʼ doo nił yáʼátʼééh da łeh?

Ayóó áníshdíílísh nínízingo biniinaa chʼiyáán áchʼįʼ ádaa níchįʼ łeh?

Aníínílingi, ná bíighah ládą́ą́ʼ haʼátʼíísh éí łah ánídíídlííł? (Select all that apply.)

  • HEIGHT

  • WEIGHT

  • HAIR

  • BODY SHAPE

  • FACE

  • COMPLEXION

Áłtsé naakigo naʼádéékidígíí aooʼ bidííníniidgo, áádóó tááʼ góneʼ naʼádéékidígíí éí táaʼgo da nídininilgo, díí bééhózíní doo: Nááná łahdę́ę́ʼ éí doo ádinílʼı̨́įgi átʼéego daniníłʼı̨́į da. Ájínóolinígíí tʼéiyá baa hániʼgo, yóó ahodínóoʼahgo átʼé.—1 Samuel 16:7.