Skip to content

Skip to table of contents

Áhodoonííł Haʼnínę́ę Ííshjání Álʼı̨́

Áhodoonííł Haʼnínę́ę Ííshjání Álʼı̨́

ROME, ITALY HOOLYÉEDI ARCH OF TITUS ÁLYAAGO DAʼNÍŁTSʼĄ́Ą́DĘ́Ę́ʼ TʼÓÓ AHAYÓÍ DINÉ BIŁ AYÓÓ ÁDAATʼÉ. DÍÍ ÉÍ ROME BINAATʼÁANII ŃTʼÉEʼGO BEE BÉÉHÁNIIH—TITUS.

Arch of Titus wolyéego ayóó baa hodiitsʼaʼ, éí ałkʼidą́ą́ʼ áhóótʼįįd yę́ę baa haneʼgo biiʼ naʼashkʼaazhgo naakigo naashchʼąąʼ. Díí naʼashchʼąąʼígíí éí Diyin Bizaad bił ahídéétʼiʼgi diné doo ayóó bił béédahózin da. Arch of Titus éí doo yáłtiʼ da ndi Diyin Bizaad kódahodoonííł nínę́ę yaa halneʼ.

KIN DASHIJAAʼÍGÍÍ BÁ NIHOOTʼĄ́

C.E. yihahgo Roman Empire éí Britain dóó Gaul (éí kʼad France) áádóó Ííjip nahósʼaʼ góyaa bee bóhólnííh. Éí bidziilgo tʼáadoo bee achʼįʼ anáhóótʼiʼígóó ákwii diné kéédahatʼı̨́. Ndi tʼááłáʼígo kéyah hazʼą́ągo Rome tʼáá ahą́ą́h yichʼįʼ nahwiiłná, éí Judíya.

Encyclopedia of Ancient Rome ání: “Rome ayóó átʼéego Jew dineʼé yił daʼahijoodlá. Jew dineʼé bikʼi hooʼáałii habee ádaʼoolʼįįłii doo há yaa nitsídaakees dago biniinaa yikʼijįʼ nidaasteeʼ. Áko biniinaa Rome éí Jew dineʼé yéigo atídeełʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ.” Ląʼí Jew dineʼé éí naatʼáanii łaʼ nihá dah dínóodaałgo Rome binahatʼaʼ nahjįʼ kwíidoolíiłgo tsʼídá Ízrel tʼáá átʼéhę́ęgi átʼéego nídoodleeł danízingo chʼééh bił chodahooʼı̨́. Ndi 33 C.E. yihahgo Jesus Christ éí Jerúsalem ádoodįįł níigo yaa chʼíhoníʼą́.

Jesus ání: “Bichʼįʼ hoolzhish, éí nidaʼanaʼí łeezh ninídeidootsih índa ninídootʼihgo doo chʼóoyaʼ átʼéégóó ándoolííł, áádóó niyiʼdi kéédahatʼínígíí tʼáá bił niʼjįʼ andiʼyoolghą́ą́ł, índa tsé tʼááłáʼí nidi doo ałkʼi dah siʼą́ą́góó ádeidoolíłígíí éí bił neidoołkááł.”​—Luke 19:43, 44.

Jesus díí bee hajoodzíiʼgo hódahoołʼaahii tʼáadoo yikʼidaʼdiitą́ą da. Éí naaki yiską́ą́dóó bikʼijįʼ Jerúsalem dazhnéłʼı̨́įgo hódahoołʼaahii łaʼ nahódééłkidgo ání: “Naʼnitiní, dooládóʼ tséda, áádóó dooládóʼ daakinda!” Díí tséhígíí łaʼ 36di ké silá áníłnééz, naaniigo éí 16di ké silá, áádóó dego 10di ké silá haʼníigo baa haneʼ! Ákótʼée ndi Jesus ánídooʼniid: “Díí kʼad danółʼínígíí tsé doo łaʼ tʼáá ałkʼi dah siʼą́ą da dooleełígíí beidoołkááł, nidi tʼáá ałtso naaʼahidoolkał.”​—Mark 13:1; Luke 21:6.

Jesus ánáádooʼniid: “Jerúsalem éí siláo bináshzhiizhgo daołtsą́ągo, ádooldįįłígíí tʼáá áyídídę́ę́ʼ hadziihgo nihił béédahodoozįįł. Áyąądą́ą́ʼ Judíyagi kéédahojitʼínígíí dziłjįʼ chodaʼiizhdoołʼįįł, áádóó kin hadaasʼáagi kéédahojitʼínígíí chʼíhizhdookah, índa binaagóó kéédahojitʼínígíí éí doo ákóneʼ adahizhdookah da.” (Luke 21:20, 21) Díí Jesus yee haadzíʼígíí tʼáásh aaníí ákódzaa?

KIN DASHIJAAʼÍGÍÍ ÁBIʼDISDĮĮD

Tádiindóó baʼaan tááʼ nááhai, Jew dineʼé éí Rome bikʼi hooʼáałgo tʼahdii deijoołá. Ńtʼééʼ 66 C.E. yihahgo Romedę́ę́ʼ naagháago Judíya bibéeso nanideehgi yaa áhályáanii Gessius Florus wolyéego sohodizin biiʼdę́ę́ʼ béeso yę́ę chʼíiníjaaʼgo biniinaa Jew dineʼé yikʼee bádahóóchįįd. Áko Jew dineʼé bisiláo Jerúsalemgi Rome bisiláo dah yikah yę́ę yił yah iijeehgo ałtso nideestseed. Áádóó kʼad éí Rome biyáádóó doo daniidlı̨́į da dadííniid.

Áádóó tááʼ nídeezidgo daatsʼí 30,000dóó baʼaan Rome bisiláo, Cestius Gallus ooʼishgo, éí Jew dineʼé atídeidoolííł biniyé yaa niná. Rome éí tsı̨́įłgo Jerúsalem yił yah iiná áádóó kin biiʼ sohodizin biyaa ahééʼítłʼin yę́ę doo bidziilgóó ádayiilaa. Ńtʼééʼ áádóó tʼóó chʼínáʼná. Áko Jew dineʼé doo ákʼeh dahółʼíinii díí yaa bił dahóozhǫǫdgo yikééʼ chʼíníjééʼ. Ndi Oodlání éí Jesus bidííniid yę́ę bikʼeh ádajiidzaago Jerúsalemdóó chʼízhníjéeʼgo Jórdan tooh nílínígíí bilááhgóó ajiijééʼ.​—Matthew 24:15, 16.

Áádóó nááhaigo Rome éí General Vespasian dóó biyeʼ Titus yił Jerúsalem yinááhodeezʼą́. Ndi, Emperor Nero daaztsą́ą́dóó bikʼijįʼ 68 C.E. yihahgo Vespasian éí emperor jidooleeł biniyé Romedi níjídzá. Hayeʼ Titus éí 60,000dóó baʼaan siláo yił Jew dineʼé yichʼįʼ yiyiiłʼaad.

June 70 C.E. góneʼ, Titus éí bisiláo áyidííniidgo Judíya binaagóó tʼiis tʼáá átʼé ałtso kʼídahołneʼ, háálá éí tʼiis bee Jerúsalem binaagóó 4dóó náʼáłnííʼ tsin sitą́ ánízah ahéédaazʼáago yee ádeeleʼ. September baa hoolzhiizhgo Rome éí Jerúsalemdę́ę́ʼ ałtso chʼídayiizyı̨́įgo kin índa biiʼ sohodizin yę́ę adeideeskʼą́ą́ʼ. Jesus ádííniid yę́ęgi átʼéego tsé yę́ę doo łaʼ ałkʼi dah siʼą́ą́góó ádayiilaa. (Luke 19:43, 44) Áháʼníigo éí “kʼasdą́ą́ʼ 500,000 ánéelą́ą́ʼ Jerúsalemgi áádóó binaagóó diné ábiʼdisdįįd.”

AYÓÓ ÁTʼÉEGO ÁKʼEH HODEESDLĮ́Į́ʼ

71 C.E. yihahgo Titus éí Italydi nádzáago ákweʼé Rome dineʼé haa bił dahózhǫ́ǫgo áłah nilı̨́. Éí diné tʼáá ałtso ayóó átʼéego ákʼeh dadeedlı̨́ı̨́ʼ daaníigo bił dahózhǫ́, tsʼídá tʼah doo łaʼ kótʼéego álnéeh da ńtʼééʼ.

Diné ákwii yílʼáhígíí tʼóó bikʼee bił adahayóigo tsʼídá tʼáadoo bee néelą́ą́ʼígóó bee atʼíinii Rome bikintah haʼdiiná. Tsinaaʼeeł aghadayiisʼnilígíí, daʼahijoogą́ąʼdi béédaʼjiłʼı̨́įgo, dóó Jerúsalemdi sohodizin biiʼdę́ę́ʼ daneestʼı̨́ı̨́ʼ yę́ę kintah bił chʼíʼníná.

79 C.E. yihahgo Titus éí hazhéʼé Vespasian bitséskʼeh góneʼ emperor jizlı̨́ı̨́ʼ. Ńtʼééʼ naaki nááhaigo dajiztsą́. Hatsilí Domitian hatséskʼeh góneʼ emperor silı̨́ı̨́ʼ, áádóó Titus bee baa haʼniih doo biniyé akʼeh hodeesdlı̨́įʼgi arch ájiilaa.

ARCH KʼAD BAA NITSÁHÁKEESGI

Romedi Arch of Titus

Dííshjı̨́įdi tʼáá nináháhááh bikʼeh tsʼídá tʼóó ahayóí diné Romedi nídaakahígíí éí Arch of Titus bił ayóó ádaatʼé. Łaʼ éí díí arch tsʼídá nizhónígo naʼashchʼąąʼii, łaʼ éí Rome binahatʼaʼ akʼeh deesdlı̨́įʼgi, áádóó łaʼ éí Jerúsalem dóó bikin biiʼ sohodizin ábiʼdisdįįdgi bee bééhániihgo yaa nitsídaakees.

Ndi Diyin Bizaad hazhóʼó dayółtaʼii éí Arch of Titus łah átʼéego yaa nitsídaakees. Éí Arch of Titus doo yáłtiʼ da ndi ííshjání ííłʼı̨́įgo éí Diyin Bizaad kóhodoonííł nínę́ę tʼáá aaníí bohoolnííł. Háálá díí bidahoolníłígíí éí God bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ átʼéii átʼé.​—2 Peter 1:19-21.